Šesti Klokánkům, starajícím se o ohrožené nebo opuštěné děti, hrozí, že budou muset v únoru ukončit svou činnost. Více než stovka dětí tak bude muset putovat do dětských domovů a opustit místo, kde si zvykly žít. Důvodem je novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí.
Podle novely totiž nesmí být v zařízení umístěno více než 28 dětí. Stanovený počet nesplňuje šest Klokánků, znamenalo by to tedy zrušení více než 100 míst, která však jsou stále obsazená. Jde o Klokánky v Praze 4, kde je umístěno 43 dětí, v Praze 10-Štěrboholích, kde je 48 míst, a v Hostivici, kde je také 48 míst. Dále se to týká Janovic nad Úhlavou s 56 místy, Brna s 41 místy a Dolního Benešova s 36 místy.
"Ministerstvo práce nám zatím udělilo výjimku do konce února 2014. Řízení o výjimce dosud nebylo ukončeno, avšak krajské úřady její prodloužení nebo další udělení výjimky nedoporučují," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, který Klokánky provozuje. Přitom obdobná zařízení, která jsou provozovaná při zařízeních ústavní výchovy, podle ní mají sice maximálně 28 dětí, ale v téže budově jsou desítky a někdy i stovky dalších dětí, které mají nařízenu ústavní výchovu a všechny mají dohromady více než 28 dětí pod jednou střechou. "Je tedy zjevné, že stanovení maximálního počtu dětí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc postrádá smysl. Navíc my bychom nemohli provozovat poloprázdnou budovu a není možné v přebytečných bytech provozovat něco úplně jiného," dodala Vodičková.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím nechce komentovat, zda udělí šesti zařízením výjimku. "Vzhledem k tomu, že se jedná o probíhající správní řízení, nebudeme se v tuto chvíli k záležitosti jakkoliv vyjadřovat, a to až do vydání rozhodnutí," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí úřadu Petr Sulek.
Novela a nový občanský zákoník podle Vodičkové působí Klokánkům i další problémy. Děti je v nich na základě soudního rozhodnutí možné umístit pouze na půl roku. "Hrozí tak, že zhruba čtyři sta padesát dětí bude muset odejít do ústavní výchovy, tedy do dětských domovů nebo diagnostických ústavů," říká. Ty už jsou sice v současnosti vedeny lépe než před dvaceti lety, například jsou ve většině z nich děti v bytových buňkách po osmi a vytvářejí tak jakousi "rodinu", stále je to však více než v Klokánku, kde se zhruba o čtyři děti starají v týdenních službách dvě "tety".
"Navíc jen Klokánky jsou schopné přijímat sourozence různého věku, v případě ústavní výchovy jsou často rozděleni podle věku do zdravotnických (děti do tří let) a školských (děti nad tři roky) zařízení pro výkon ústavní výchovy," vysvětluje Vodičková s tím, že by přemístění pro děti znamenalo zbytečný stres. V současné době je v Klokáncích umístěno asi 600 dětí. Při takovém úbytku by podle Vodičkové bylo ekonomicky nemožné Klokánky provozovat. Státní příspěvek připadá jen na obsazené lůžko. "Nezbylo by nám tedy nic jiného, než je zavřít," říká Vodičková.
Na provoz chybí desetimiliony
Nelepší se ani finanční situace Klokánků. Kvůli změnám zákona loni dostaly od státu o dvacet milionů korun méně. Jejich dluhy se tak vyšplhaly ke čtyřiceti milionům. "Klokánky jsou v takové finanční tísni, že nejsme schopni od počátku roku 2013 hradit našim zaměstnancům včas mzdy, opožďují se až o dva měsíce. Teprve v polovině prosince jsme vyplatili zářijové a říjnové mzdy, a to jen díky naší vánoční sbírce a podpoře veřejnosti, za což moc děkujeme" uvedla Vodičková. Jenom na odvody z mezd za poslední tři měsíce si Klokánky musely půjčit od jednoho podnikatele 10,5 milionu korun. "Za této situace nám odcházejí 'tety', jejichž nástupní plat je 14 tisíc korun hrubého včetně příplatku za víkendy, a nové se shánějí velmi těžko," dodala Vodičková. Přitom až do konce roku 2012 podle ní Klokánky situaci finančně zvládaly.
Důvodů tohoto stavu je několik. Jednak je to nerovnost mezi státními příspěvky, které na děti dostávají dětské domovy a Klokánky. V prvním případě se to pohybuje okolo 400 tisíc korun na rok, v tom druhém je to 271 tisíc korun. "Všechno se zdražuje a státní příspěvek činí jen 273 600 korun ročně, což je nesrovnatelně méně, než kolik stát přispívá na ústavní výchovu i než kolik stojí pěstounská péče na přechodnou dobu," říká Vodičková.
Problémy nastaly i v důsledku toho, že se státní příspěvek navíc krátí o dny, kdy je dítě mimo zařízení po dobu dvou a více kalendářních dnů. "Podle metodického výkladu ministerstva práce se však odečítá i doba, kdy dítě jeden den v 15.00 odejde a druhý den se v 15.00 vrátí, takže za dva kalendářní dny se považuje 24 hodin," dodává Vodičková s tím, že i v tyto dny ovšem děti dostanou najíst a musí se o ně někdo v Klokánku postarat.
