Koalice vyšla vstříc Peake, bude mít klub. A nárok na příspěvky

Strana LIDEM asi bude moci založit poslanecký klub, který bude dostávat i příspěvky na činnost. Novelu jednacího řádu, která to umožní, schválila v pátek navzdory odporu opozice sněmovna. Předloha, jež také omezuje možnost obstrukcí, míří k posouzení do Senátu.

Pokud koalice dotáhne novelu až ke schválení a předpis nabude účinnosti, mělo by to pro klub LIDEM znamenat mimo jiné nárok na jednací místnost včetně technického vybavení. Jde i o některé procedurální možnosti, jako je přednostní právo předsedy klubu promluvit na schůzi sněmovny.

Nový klub asi získá i finanční příspěvek na chod, ačkoli dosud platný jednací řád s tím pro frakce vzniklé až v průběhu volebního období nepočítá. Na návrh Viktora Paggia (LIDEM) sněmovna toto ustanovení vypustila. Osmičlenný klub LIDEM by tak jako ostatní dostával měsíční pevnou částku 24 500 korun plus 3550 korun na každého poslance. Aspoň taková jsou dosud platná pravidla hospodaření klubů, jak je poslanci schválili loni; nepředpokládá se, že se podmínky pro letošek změní. Klub LIDEM by tedy na provoz mohl dostávat asi 53 tisíc korun měsíčně.

Z příspěvků si poslanecký klub hradí kromě nákladů na běžný provoz například odborná stanoviska a expertizy nebo pronájem prostor k jednání mimo sněmovnu či zahraniční cesty svých členů. Frakce z příspěvku mohou hradit také pohoštění při pracovních jednáních.

Návrhy koaličních poslanců se dnes dostaly do senátní novely, která měla původně zpřísnit a zpřehlednit pravidla pro schvalování zákonů. Zákonodárci by například museli řádně zdůvodňovat pozměňovací návrhy a nebyly by přípustné nesouvisející úpravy, takzvané přílepky. Sněmovna dnes ale hlasy koalice všechna ustanovení navržená horní komorou, za nimiž je exsenátorka z někdejšího klubu TOP 09/STAN Soňa Paukrtová, vypustila.

Zpravodaj Jan Chvojka (ČSSD) mluvil v souvislosti se změnami o politické korupci a o "odpornosti a hnusu". Úplné "vykuchání" původního návrhu označil za "velkou drzost". Podle dalších opozičních poslanců jde o "trafiku pro přeběhlíky".

Předloha nově snižuje nutný počet členů pro klub, který vznikne během volebního období, z nynějších deseti na šest. Prosadil to v už ústavně-právním výboru Marek Benda (ODS). Poslanců nejmenší vládní strany LIDEM, která vznikla po rozpadu VV, je osm, z nich dva nejsou ve straně.

Koalice v dolní komoře prosadila také další Bendův návrh podpořený výborem. Opozice by podle něj ztratila právo zablokovat závěrečné schvalování zákonů v jiných hodinách, než jsou zákonem stanovené středy a pátky od 09.00 do 14.00. Nyní k tomu stačí veto nejméně dvou poslaneckých klubů. Podle koalice by to mělo omezit obstrukce.

Úpravy programu schůzí navíc budou moci navrhovat jen předsedající nebo předseda poslaneckého klubu a Sněmovna bude moci sloučit diskusi k více návrhům. Prosadila to nynější šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Nakonec naopak stáhla návrh, podle kterého by v závěrečném schvalování zákonů byla omezena debata, takzvaná obecná rozprava.

Předsedkyně klubu VV Kateřina Klasnová označila toto navrhované ustanovení za snahu o zaříznutí veškerých diskusí. Šéf NS-LEV 21 Jiří Paroubek zase hovořil o omezení demokracie a parlamentní diskuse. "Vrátí se vám to a bude to hrozné," varoval koalici Vítězslav Jandák (ČSSD) ještě před tím, než Němcová vzala svůj návrh zpět. Předsedkyně sněmovny zdůrazňovala, že se jí nejednalo o "fandění jedné či druhé straně", ale o nastolení pořádku.

Poslanci naopak hladce schválili návrh horní komory na změnu senátního jednacího řádu, která si klade stejné cíle jako původní úprava navržená pro sněmovnu. V řádu si chce horní komora také zpřísnit možnost zrychleného schválení norem bez rozpravy na schůzi Senátu, aby nemohla být zneužita. Do budoucna by tato ústavou daná možnost "nezabývat se" zákonem nesměla být využita, pokud by to vetoval senátorský klub nebo skupina deseti senátorů.