V souvislosti s budoucím vznikem Úřadu evropského veřejného žalobce Česko upraví zákon o státním zastupitelství. Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, jež řeší zejména postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropského žalobce a evropských pověřených žalobců. Umožní jim činnosti v trestním řízení.
Evropský úřad se zaměří na vyšetřování činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy unie, tedy zejména podvody s evropskými dotacemi. Vznikne patrně na přelomu let 2020 a 2021. Bude v něm působit evropský nejvyšší žalobce a jednotliví evropští žalobci z 22 dosud zúčastněných členských států. V jednotlivých zemích povedou trestní řízení evropští pověření žalobci.
Poslankyně SPD Ivana Levová neprosadila zamítnutí novely už v prvním čtení. "Nepotřebujeme další orgán Evropské unie, který by byl nadřazený českému," zdůvodnila svůj návrh. Dominik Feri (TOP 09) podotkl, že s ním "bohužel přišla s křížkem po funuse", vládní předlohu je podle něho už jen možné upravovat ve výboru.
Novela, kterou nyní posoudí ústavně-právní výbor, dá evropským žalobcům stejná oprávnění a povinnosti, jaké mají státní zástupci. Státní zastupitelství bude muset neprodleně informovat evropský úřad o podezření, že byl spáchán trestný čin, jehož vyšetřování spadá do pravomoci tohoto úřadu. Případné spory o příslušnost k vyšetřování mezi státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce bude podle novely rozhodovat Nejvyšší státní zastupitelství. Předloha předpokládá, že evropští pověření žalobci budou moci souběžně působit i jako běžní státní zástupci.
Česká vláda už dříve schválila pravidla výběru kandidátů na funkce evropského žalobce a evropských pověřených žalobců, vzejdou ze státních zástupců. Evropského žalobce bude mít v centrále každá zúčastněná členská země jednoho. Počet evropských pověřených žalobců není dosud znám, určí jej až evropský nejvyšší žalobce. V Česku by jich mohlo působit podle podkladů k novele deset.
