Návrh nového modelu výraznější valorizace penzí, který má dostat koalice, nebude obsahovat zvýšení odvodů na sociální pojištění. Řekla to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Ministryně by měla špičkám vládních stran návrh brzy předložit. Podle záměru by se penze měly zvedat o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny a o růst nákladů důchodců místo růstu nákladů všech domácností. Změna by si ročně vyžádala zhruba tři miliardy korun navíc. Důchodový systém je dlouhodobě v minusu.
Důchody se každoročně zvyšují od ledna. Změnu valorizace a výraznější přidávání důchodcům doporučila důchodová komise. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že pokud se koalice na úpravě shodne, mohl by se nový model dostat do projednávané důchodové novely a stihl by se schválit ještě do voleb.
Důchodový systém v Česku je dlouhodobě v minusu. V deficitu byl i v 90. letech minulého století či v roce 2003. Tehdejší vláda problém řešila v roce 2004 zvýšením odvodů, tedy zajištěním vyšších příjmů. Sociální pojistné zvedla o dva procentní body na 28 procent. Naopak v roce 1996 odvody klesly z 27,2 na 26 procent. Účet pak znovu vykazoval schodek, v letech 2012 a 2013 dosahoval bezmála 50 miliard. V posledních letech klesal díky ekonomickému růstu, vyšším mzdám a vysoké zaměstnanosti, tedy vyšším příjmům z odvodů. Loni na konci roku činil 33,5 miliardy, letos by mohl být ještě nižší. Na konci září byl zhruba 15 miliard.
S novým modelem valorizace by se zvedly i výdaje, a to zhruba o 2,9 miliardy ročně. "Předkládaný návrh nevylučuje formulaci a případné přijetí dalších zdůvodněných změn parametrů prvního pilíře důchodového systému," uvedla komise.
K parametrům patří odsouvání důchodového věku, náhradový poměr penze ke mzdě či odvody. Věk se vláda rozhodla dál nezvedat a strop stanovit na 65 letech. Náhradový poměr by neměl podle mezinárodní dohody klesnout pod 40 procent. Pokud by se podle komise penze nevalorizovaly výrazněji, spadl by za dvě desetiletí pod 36 procent. Snižoval by se i podíl důchodových výdajů na HDP. Česko ho má nyní nižší než jiné vyspělé země.
V návrhu není sociální pojištění
Ministryně řekla, že v návrhu vyšší valorizace, který předloží koalici, není zvednutí sazeb sociálního pojistného. Premiér už dřív uvedl, že tři miliardy ročně navíc rozpočet unese.
Zaměstnanci odvádějí na důchody 6,5 procenta z vyměřovacího základu své mzdy. Jejich zaměstnavatel pak platí 25 procent ze základu - na důchody putuje 21,5 procenta, na nemocenské 2,3 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta. Zaměstnavatelé si stěžují na vysoké náklady práce v Česku. Živnostníci posílají 29,2 procenta z vyměřovacího základu - 28 procent na penze a 1,2 procenta na zaměstnanost. Pokud hradí nemocenské pojištění, tak jsou to další 2,3 procenta ze základu.
Podle šéfa důchodové komise Martina Potůčka není správné posuzovat náklady jen podle "červených čísel virtuálního důchodového účtu". Už nyní se na penze používají peníze z DPH či jiných částí rozpočtu. Pokud by se valorizace nezměnila, rostl by počet seniorů a seniorek na hranici chudoby. Nyní tvoří asi sedm procent důchodců, kolem roku 2030 by to byla až pětina. Marksová před nedávnem poukázala na to, že řada starších lidí musí k penzi pobírat dávky, například na bydlení.
Podle důchodové ročenky za loňský rok měla polovina seniorek a seniorů penzi pod 11 230 korun. Jen desetina dosáhla na důchod vyšší než 14 379 korun. Podle statistického úřadu se hranice příjmové chudoby pro samotného dospělého loni rovnala 10 220 korunám.
Senioři a seniorky v Česku žijí hlavně z důchodu. Tvoří valnou většinu jejich příjmu, a to zhruba 95 procent. Na konci letošního září bylo podle údajů ČSSZ v Česku 2,39 milionu starobních důchodců a důchodkyň, průměrná penze dosahovala 11 441 korun.
