Minimální mzda v Česku je při přepočtu na eura šestá nejhorší v Evropské unii. Při přepočtu na kupní sílu, tedy to, co si lidé za ni mohou koupit, je dokonce na páté nejhorší příčce, a to dokonce za Polskem, Rumunskem a Maďarskem. Důvodem je mimo jiné šestileté období mezi roky 2007 až 2013, kdy se nezvyšovala.
Odbory tomu chtějí předejít, a proto jednají s vládou a zaměstnavateli o jejím automatickém růstu. V jeho rámci by se příjmy nejhůře placených lidí pravidelně zvyšovaly tak, aby byly na úrovni čtyřiceti až padesáti procent průměrného platu. Informoval o tom na tiskové konferenci předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
"Naše představa je taková, že by minimální mzda byla na úrovni padesáti procent té průměrné," konstatoval Středula. To by v současnosti činilo zhruba 15 800 korun, tedy o 3600 více, než je stávající minimální mzda. Odbory jsou prý ale o výši poměru ochotny jednat, rozhodně by se ale měl pohybovat nad čtyřicet procent průměrných příjmů.
"Jednání jsou zatím teprve v počátku, takže není ani jasné, zda by ten vzorec pro výpočet minimální mzdy byl součástí zákoníku práce, nebo nějaké dohody s vládou," dodal Středula, podle nějž je možné hledat inspiraci na Slovensku, kde se vláda zavázala poměr mezi minimální a průměrnou mzdou ustálit na padesáti procentech.
Jde o populismus, říkají zaměstnavatelé
Od příštího roku požadují navýšení minimální mzdy o 1500 korun na 13 700 korun. Předchozí vláda podle Středuly slíbila, že minimální mzda bude zhruba nad úrovní čtyřiceti procent průměrné mzdy. Ta ovšem loni výrazně stoupla, a minimální mzda tak loni tvořila podle odborářů zhruba 38,6 procenta průměrné mzdy. "Takže i z toho důvodu požadujeme nárůst. A hlavně by se mělo vyplácet pracovat," dodal Středula. Mezi hlavními důvody pro požadavek odborářů uvedl i to, že minimální mzda v Česku je při přepočtu na eura šestá nejnižší v Evropské unii. Při přepočtu kupní sílu je na páté příčce odspoda.
S požadavkem ovšem nesouhlasí zaměstnavatelé. "Je to naprostý populismus a snahu odborů se zviditelnit. Podezíráme odbory, že jim o životní úroveň zaměstnanců s minimální mzdou nejde. Pokud by jim skutečně šlo o to, aby si zaměstnanci za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci mzdově výrazně přilepšili, pak by místo toho prosazovali snížení odvodů," řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Snížením celkové odvodové zátěže by si podle něj mohli výrazně polepšit všichni zaměstnaní lidé.
