Ministerstvo školství (MŠMT) postupovalo v letech 2014 až 2016 netransparentně při rozdělování peněz určených nestátním neziskovým organizacím na podporu práce s dětmi a mládeží. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo podle něj nemá stanoveny cíle podporovaných programů, porušovalo svá vlastní pravidla při zvyšování dotací a chyby úřad našel i u příjemců peněz. Ministerstvo se proti závěrům ohradilo, přidělování peněz bylo podle něj vždy transparentní.
Ve sledovaném období ministerstvo přijalo žádosti 898 projektů, podpořilo jich 510. Průměrná výše dotace očištěná o největší příjemce se podle ministerstva pohybovala do 300 000 korun na celoroční činnost organizace. Z toho se financují vedle pravidelné činnosti i víkendové aktivity a letní nebo zimní tábory. Kontroloři NKÚ prověřili u 14 příjemců 67 projektů, na které ministerstvo vyplatilo 355 milionů korun.
"Z materiálů MŠMT není jasné, čeho chce podporou práce s dětmi a mládeží dosáhnout. Nemá tedy podle čeho hodnotit, jestli měly rozdělené dotace skutečný dopad," uvedl NKÚ. Ministerstvo podle kontrolorů sleduje pouze objem vydaných peněz. V letech 2014 a 2015 podle NKÚ při rozdělování dotací postupovalo netransparentně. Nezveřejnilo kritéria, podle kterých se měly žádosti posuzovat a vybírat. Výběr projektů zprůhlednilo až v roce 2016.
Podle ministerstva bylo rozdělování peněz vždy transparentní, do roku 2015 pouze platila obecnější kritéria než současné bodování projektů. "V tak pestré oblasti, jakou je podpora mládeže, se obtížně nastavují srovnatelná sledovaná kritéria. Proto MŠMT vyhodnocuje spíše kvalitativní kritéria získávaná z kontrolní činnosti, popř. nastavených konzultačních procesů s odborníky na oblast neformálního vzdělávání," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Adéla Klimešová. Na hodnocení se podle ní vždy podílel expertní tým složený ze zástupců ostatních resortů, aby průřezové projekty nebyly financovány dvakrát.
Ministerstvo také podle NKÚ při rozdělování dotací porušovalo svá vlastní pravidla i právní předpisy. V roce 2014 mohli příjemci požádat o navýšení už schválené dotace o deset nebo 20 procent. U čtyř z nich ale ministerstvo dotaci navýšilo přibližně o 90 až 360 procent původní částky. "Ministerstvo je tak zvýhodnilo a vytvořilo pro příjemce nerovné podmínky," podotkl NKÚ.
Využití dotací podle úřadu ministerstvo dostatečně nekontrolovalo. Bez připomínek například přijalo vyúčtování, z nichž bylo zřejmé, že příjemci zaplatili z dotací i neuznatelné náklady. Příjemci museli ve vyúčtování předložit jen soupis výdajů projektu s vyznačením té části, na kterou dostali dotaci. Na co prostředky použili, tak mohlo ministerstvo zjistit jen kontrolou u příjemců. "Ani ta ale nebyla důsledná. NKÚ prověřil i projekty, u kterých MŠMT žádné nedostatky nenašlo. Kontrola NKÚ ale odhalila vážné chyby," píše se ve zprávě.
Někteří příjemci podle NKÚ zahrnuli stejné doklady do vyúčtování u více projektů. Použili také část dotace na něco jiného než na schválený projekt a dotaci nevrátili. Jeden příjemce podle kontrolorů vyúčtoval náklady na energie a služby o téměř 307 000 korun vyšší, než byla skutečnost. "Jiný příjemce vedl účetnictví tak, že v něm ani nešlo dohledat, jak s dotací skutečně naložil," dodal NKÚ. U šesti příjemců měl NKÚ podezření na porušení rozpočtové kázně, a proto podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu.
Podle ministerstva byly chyby na straně příjemců často způsobeny tím, že organizace nemají profesionální aparát na zpracování žádostí, realizaci projektů a vyúčtování. Všechny nálezy ze zprávy NKÚ už prý byly vyřešeny.
Předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček ČTK sdělil, že vyúčtování dotací na straně příjemců bylo až na mizivé procento nákladů v pořádku. Problémy vznikají tím, že stále přísnější pravidla se stávají nejednoznačnými. "Zatímco strava se do dotace dát může, občerstvení nikoli. Zatímco účetně je odhadní položka předpokládané spotřeby energií, klasickým nákladem, pro vyúčtování dotace to platit nemusí. Jenže skutečnou výši spotřeby se dozvíte od dodavatele energií dávno potom, co musíte vyúčtovat dotaci," uvedl. Rada dostala ve sledovaných letech od ministerstva 39 milionů korun, z toho kvůli nepřesným odhadům nákladů na nájem a energie vracela 81 000 korun.
