Stranický sjezd
Ministry v koaliční vládě ČSSD měnit nebudu, zdůraznil Hamáček

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček povede ČSSD další dva roky v tandemu s novým statutárním místopředsedou Romanem Onderkou. Na dvoudenním stranickém sjezdu v Hradci Králové, který skončil, neměli ve volbě vedení protikandidáty. Delegáti také vyhověli Hamáčkově představě ve volbě čtyř řadových místopředsedů. Mají k němu názorově blízko. Kritici liberálnějšího směřování sociální demokracie svou kandidátku Lucii Orgoníkovou neprosadili. Za revoluční změnu označil Hamáček přijetí nových stanov, které mají usnadnit řízení ČSSD.

K nejočekávanějším sjezdovým událostem patřilo páteční vystoupení prezidenta Miloše Zemana, který v minulosti dovedl sociální demokracii do vlády a později se se stranou ve zlém rozešel. V pátek uvedl, že bude ČSSD volit v evropských volbách. Stranu vyzval, aby nezapomínala na své tradiční voliče, podle něj je někdy opomíjela ve prospěch liberálů a menšin. Někteří straníci o jeho vystoupení mluvili jako o "zakopání válečné sekery" mezi prezidentem a sociální demokracií.

Řadovými místopředsedy se stali starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, který získal nejvíc hlasů, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Petříček, kterého v minulosti prezident Zeman kritizoval, před sjezdem uvedl, že pokud na sjezdu neuspěje se svou kandidaturou na místopředsedu, zváží setrvání v ministerské funkci. Později svá slova mírnil. Na sjezdu ho však většina delegátů podpořila, i když ze zvolených místopředsedů dostal nejmenší počet hlasů - 256 ze 472. Pátého místopředsedu se sjezdu nepodařilo zvolit ani ve druhém kole, když kromě bývalé mluvčí ČSSD a vlády Orgoníkové neuspěl ani místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel.

Z původního vedení voleného sjezdem zůstali v čele ČSSD jen Hamáček a Onderka. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už loni na podzim.

Nejsilnější kritiku na sjezdu veřejně přednesl Foldyna. Podle něj strana zapomněla na tradiční voliče a zamířila k neomarxismu. Do politiky ČSSD z dob Bohuslava Sobotky se opřel i bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek, podle něj jen účast ve vládě s ANO sociální demokracii voliče nezajistí.

Delegáti schválili stranický manifest

Nové stanovy mají ČSSD umožnit podle autorů pružnější rozhodování. Nejsou v nich už kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Podle nových stanov také zanikne ústřední výkonný výbor, což je nyní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy. Nahradí jej nová podoba předsednictva. To bude početnější než dnes, ale bude mít zhruba třetinový počet členů ve srovnání s dosavadním výkonným výborem. Zhruba 60 členů předsednictva nominují krajské konference, sejít se mají do konce března.

Delegáti na závěr sjezdu jednoznačně schválili stranický manifest, ve kterém se ČSSD mimo jiné vymezila vůči "hnutím na jedno použití" a "politickým šmejdům". ČSSD také uvedla, že "demokracii začíná vytlačovat oligarchie" a sociální demokracie tomu musí zabránit. V manifestu je mj. i to, že ČSSD hodlá prosazovat zkrácení pracovní doby při zachování mzdy a podporuje zvyšování podílů občanů na rozhodování.

Ve sjezdové debatě obecně zaznívalo vymezování vůči hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, byť je s ním ČSSD ve vládě. Hamáček zopakoval, že ANO zatím společný vládní program plní, pohrozil ale možným odchodem z kabinetu, pokud by se Babišovo hnutí sbližovalo s pravicí.

Sociální demokracie propadla v minulých sněmovních volbách a neuspěla ani v loňských obecních a senátních volbách. Současné průzkumy jí přisuzují zhruba pět až 12 procent hlasů. Hamáček soudí, že sociální demokracie si nejhorším obdobím od roku 1989 už prošla. O možnosti návratu k lepším výsledkům, jak je pamatoval, mluvil i Zeman.