Ministerstvo práce a sociálních věcí bude rychle reagovat na nález Ústavního soudu, který odmítl podmíněnost výplaty podpory v nezaměstnanosti výkonem veřejně prospěšných prací. V neděli to v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásila ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09). Veřejně prospěšnou službu prý ministerstvo zachová.
Anketa:
Ústavní soud vyškrtl z reformního balíčku zákonů povinnou veřejnou službu. Úřad práce tak již nemůže vyškrtnout z evidence nezaměstnaného, který službu odmítne. Vítáte tohle rozhodnutí?
Jakým způsobem se ministerstvo vyrovná s verdiktem Ústavního soudu, ještě není jasné. V jednom však má jasno. Prodloužit by se měla lhůta, po jejímž uplynutí mohou úřady práce nezaměstnané na veřejnou službu posílat.
Na veřejnou službu bez odměny mohly úřady práce od letoška posílat lidi, kteří byli aspoň dva měsíce bez práce. Pokud by odmítli, přišli by o podporu a dávky a museli by si platit i pojištění. Ústavní soud v úterý část zákona o zaměstnanosti, která zaváděla toto opatření, zrušil. Je podle něj v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy.
"Institut veřejné služby jsme připraveni zachovat," řekla šéfka resortu Müllerová. Je možné, že za veřejnou službu bude však úřad nezaměstnaným platit. S tím souhlasí bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD). "Když pracuji, tak dostávám peníze. Když jsem byl mladý, tak jsem si přivydělával tím, že jsem zametal ulice. To je normální, za práci se platí. Ale ne, že musím něco vykonávat pod nátlakem," prohlásil. "Nutit lidi, aby pracovali bez mzdy, to je nelidské," dodala místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením Jana Hrdá.
Problémové podle ministryně bylo také ustanovení, podle nějž úřady mohly posílat na veřejnou službu lidi už dva měsíce poté, co přišli o práci. "Ta doba musí být výrazně prodloužena a je tam mnoho dalších opatření, aby byly odstraněny výtky, které Ústavní soud uvedl," řekla Müllerová.
Ještě dříve, než se vláda vypořádá s rozhodnutím ústavních soudců, však Müllerová bude muset vyřešit problém sKaret. Vláda chce docílit toho, aby jejich platební funkce byla dobrovolná a karty sloužily jako identifikační nástroj.
"Přistoupíme k tomu, že sKarta bude sloužit jako identifikační nástroj. Budeme dále diskutovat o podobě sKarty, zejména o platební funkci, a tam se domnívám, že je prostor a že najdeme východisko z toho, aby platební funkce sKarty byla pro klienty, uživatele dobrovolná," řekla Müllerová. Vláda bude jednat o změně smlouvy s Českou spořitelnou i příslušných zákonů. Podmínky pro používání sKaret by se podle Müllerové měly změnit do půl roku. Nový tendr na provozovatele sKaret se však vyhlašovat nebude.
Špidla se domnívá, že celý systém sKaret je připravený špatně, a proto by se měl zrušit. Ministryně naopak v pořadu zdůraznila, že vydávání sKaret bude pokračovat a lidé by si je měli nadále vyzvedávat. "Cílový stav bude takový, že karta bude sloužit jako identifikační prostředek pro všechny klienty," řekla.
S Českou spořitelnou uzavřelo ministerstvo smlouvu na sKarty na 12 let. Podepsal ji bývalý první náměstek Vladimír Šiška, který je nyní obviněn z podplácení při jiné ze zakázek resortu. Vláda nyní se spořitelnou jedná o změně smlouvy. Další plán ohledně sKaret chce vláda oznámit ve čtvrtek.
Další karta?
I přes problémy s sKartou se Müllerová nebrání zavedení nové elektronické pracovní karty zaměstnance. Iniciativu v této věci však očekává spíš od zaměstnavatelů. "Jakási elektronická forma pracovní knížky by byla dobrá," prohlásila Müllerová. Ministerstvo však bude k celému projektu přistupovat opatrně právě kvůli problémům, které způsobila sKarta. "Těch karet je dost. Budeme jednat s Hospodářskou komorou," dodala.
S jejím názorem však Špidla nesouhlasí. "Knížky byly vždy zneužívány jako nátlak pro zaměstnance. Úspěšné to bylo jen v době protektorátu. Vždy se ukázalo, že je to brutální nátlak na pracovníka. Zápočtový list je něco jiného. Ten jen konstatuje, že jste pracoval. Ale to, co chce Hospodářská komora, je jasná pracovní knížka. A to je tak snadno zneužitelná věc, že nemá smysl o ní jednat," ohradil se proti Müllerové Špidla. Ani místopředsedkyně Národní rady osob se zdravotním postižením Jana Hrdá nekvituje nápad zavádět další elektronické karty s nadšením. "Určitě bych takovéhle sledování odmítla," prozradila, jak se by zachovala v roli ministryně ona sama.
