Ministerstvo práce a sociálních věcí chce prosazovat sjednocení péče o ohrožené a opuštěné děti pod jeden resort. Posílit chce opatrování v rodinách. Plánuje přesměrovat část financí z ústavních zařízení do prevence. Zákaz posílat děti do tří let do ústavů ale nechystá. Novinářům to řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Se záměry seznámila sněmovní sociální výbor.
ČR za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. O sjednocení péče a zákaz posílat malé děti do ústavních zařízení usilovala v minulém volebním období tehdejší ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Záměry neprosadila.
"Jednou z priorit je sjednocení systému, bez něhož nelze provést další kroky. Nemá cenu dělat dílčí kosmetické úpravy, když systém vykazuje nedostatky," řekla Němcová. Podle ní není zatím jasné, pod který resort by měl systém spadat.
Podle náměstkyně ministerstva Jany Hanzlíkové (ANO) roztříštěnost brání efektivnímu řízení systému a oslabuje účinnost péče. Nerovnoměrné je i rozložení financí. "Český systém je charakterizován vysokým počtem odebíraných dětí a dětí v ústavní péči," řekla náměstkyně. Podle ní téměř čtyři pětiny celkové sumy na pomoc ohroženým dětem putují do ústavní péče, necelá desetina do prevence. Resort by se chtěl víc zaměřit na předcházení potížím a na služby.
V roce 2016 bylo z rodin po rozhodnutí soudu odebráno 3800 dětí a další děti do ústavů šly na žádost rodičů. V ústavních zařízeních bylo předloni 8761 chlapců a děvčat, upřesnila náměstkyně.
Se zákazem posílat děti do ústavů počítala národní strategie, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Pro děti do tří let měl zákaz původně platit už od roku 2014 a pro děti do sedmi let od roku 2016.
Ministerstvo práce pod vedením Marksové připravilo další návrh v minulém volebním období. Od roku 2022 se neměly do dětských domovů posílat děti do jednoho roku, od roku 2023 děti do tří let a od roku 2025 děti do sedmi let. Pokud by nemohly zůstat ve vlastní rodině, měli se o ně postarat pěstouni či náhradní rodiče. Vzniknout měla skupina profesionálních pěstounů pro postižené, starší děti či víc sourozenců. Záměr Sobotkův kabinet ale neschválil.
Zákaz posílat děti do ústavů nechystá resort ani nyní. Podle Němcové je obtížné pro některé děti rodinu najít, většina by se ale k pěstounům či adoptivním rodičům dostat měla. Podle představ ministryně v demisi by velké ústavy ale fungovat neměly, existovat by měla velmi malá zařízení rodinného typu pro pár dětí.
Zatímco někteří členové sociálního výboru plány podpořili, jiní je kritizují. "Jsou evidentně dva tábory," poznamenala šéfka výboru Radka Maxová (ANO).
Plány ministerstva neschvaluje třeba komunistická poslankyně Hana Jírovcová Aulická. "Jsem trošku v šoku. Zjistila jsem, že se jde ve šlépějích bývalé ministryně Marksové. A její snahy se nám dařilo odrážet. Byli jsme vždy zásadně proti sjednocení péče," uvedla.
Naopak podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) cesta, kterou se ministerstvo vydává, měla být už dávno za námi. "Děti do tří let, pokud k tomu nejsou velmi vážné důvody, by neměly v ústavní péči být. Jsou rodiny, které se starají o velmi vážně postižené děti. Zvládnou to i pěstouni," řekla Pekarová Adamová.
Kojenecké úřady zrušil Zlínský kraj, a to od září 2016. Posílil pěstounskou péči. Ministerstvo práce letos připraví návrh nové národní strategie ochrany dětí, která by měla obsahovat opatření od roku 2019 do roku 2025. Podle Němcové upraví i podobu systému.
