Maximální pokuta za zakázaný vstup do honitby by mohla vzrůst na trojnásobných až 30 tisíc korun. Počítá s tím novela mysliveckého zákona, kterou ve středu na návrh ministerstva zemědělství podpořila vláda. O schválení materiálu informoval na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Proti novele se zvedla kritika, pod petici proti změně zákona se podepsalo skoro 46 tisíc lidí.
"Za porušení zákazu se navrhuje uložení pokuty až do výše 30 tisíc korun. Jedná se o zvýšení horní hranice sankce. Maximální výše pokuty bude využita jen v nejzávažnějších případech," uvedla ještě před středečním projednáváním materiálu mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Zákaz vstupu do honitby vyhlašuje státní správa na žádost myslivců v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo při mysliveckém lovu.
Ústecký zemědělec a autor petice Daniel Pitek (Zelení) označil novelu za paskvil. Je ale rád, že se podařilo změnit původní záměr ministerstva, aby zákaz vstupu do honitby začal platit od jeho vyhlášení na úřední desce. Lidé by se pak sice mohli bránit u soudu, ale to by podle něj nemělo odkladný účinek.
Novela ale hlavně neřeší vytváření a rušení honiteb a přesun práv od myslivců k majitelům pozemků, upozornil Pitek. "Vlastníci honebních pozemků mají minimální práva oproti uživatelům, kteří tam jsou. Je to skanzen socialismu," uvedl.
Přemnožení divočáci
Ministerstvo chce novelou snížit stavy přemnožených prasat a jelenů. Prasata často žijí například v lánech kukuřice. Zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší. "Cílem je snížit škody, které na zemědělských plodinách i pozemcích způsobuje spárkatá zvěř," uvedl na twitteru Ayrer.
Zemědělci budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat pás o minimální šířce 12 metrů, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud zemědělci tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila. Podle Pitka se ale stavy prasat a jelenů nesníží, dokud nezačnou myslivci střílet více bachyně a laně.
Myslivci budou muset podle normy dodržovat plán lovu, jako důkaz by měli posílat veterinářům například tzv. pírka, tedy ocásek z odlovených kusů. Při nesplnění plánu lovu bude hrozit myslivcům pokuta do 100 tisíc korun, do 200 tisíc korun pro právnické osoby.
V Česku činí výměra honebních pozemků 6,8 milionu hektarů. Zhruba 57 procent tvoří zemědělská půda, 38 procent lesní půda a pět procent vodní plocha s ostatními pozemky.
Připomínkové řízení a následné vypořádání připomínek k novele trvalo déle než rok. Ministerstvo zemědělství stále počítá s tím, že normu stihnou zákonodárci projednat do podzimu, kdy skončí mandát současné Sněmovně.
