Justiční mafie
NS: Benešová neporušila etiku, soud musí znova rozhodnout

Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová neporušila etická pravidla advokáta, když veřejně označila svou nástupkyni ve funkci Renatu Veseckou a další představitele justice za "justiční mafii". Ústavní činitelé by navíc měli strpět vyšší míru kritiky než řadoví občané. Z těchto dvou hlavních důvodů zrušil Nejvyšší soud pravomocný rozsudek, podle kterého se Benešová měla omluvit a zaplatit přes 400 tisíc korun na nákladech řízení. Obsah odůvodnění rozsudku sdělil Jaroslav Ortman, advokát jednoho z žalobců Benešové.

Kauza tzv. justiční mafie se táhne od roku 2007, kdy Benešová pronesla v Českém rozhlasu na adresu Vesecké, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce či místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery výroky, kterými je obvinila z ovlivňování některých případů.

Sedm lidí, které zmínila, na ni následně podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 nakonec rozhodl, že se Benešová musí omluvit, což následně učinila. Letos v lednu ovšem Nejvyšší soud bez bližšího odůvodnění zveřejnil, že vyhověl dovolání Benešové a vrací věc vrchnímu soudu k novému projednání.

Podle právníka Jaroslava Ortmana, který zastupuje žalobce Kučeru, je rozsudek Nejvyššího soudu poměrně obsáhlý - má 13 stran a zahrnuje řadu odkazů na judikaturu. Vrchnímu soudu vytýká Nejvyšší soud především to, že opřel své rozhodnutí mimo jiné o fakt, že Benešová je advokátka a jako taková by se měla chovat svědomitě a zachovávat vážnost advokátského stavu. Tím, že médiím poskytla rozhovor, kde se zmínila o "justiční mafii", porušila Benešová podle vrchního soudu pravidla etiky své profese. Nejvyšší soud nicméně podle Ortmana došel k závěru, že Benešová do médií hovořila z pozice občana a že advokát nemůže být ve svých veřejných občanských projevech omezován. Tento právní názor je závazný a vrchní soud se jím při novém rozhodování ve věci musí řídit.

Nejvyšší soud upozornil také na to, že vůči politikům a ústavním činitelům je přípustná vyšší míra kritiky než vůči běžným lidem a že s tím tito funkcionáři musí počítat. Vrchní soud má tedy znovu zvážit, zda míra kritiky, kterou Benešová o žalobcích vyslovila, nebyla v tomto případě přípustná.

Vrchní soud má dvě možnosti: buď ve věci rozhodnout sám, nebo kauzu vrátit prvoinstančnímu Krajskému soudu v Praze. Mluvčí vrchního soudu Jan Fořt řekl, že odvolací senát soudkyně Romany Vostrejšové zatím termín nového projednání věci nestanovil.