Ministr zahraničí
Petříček na východě Ukrajiny navštívil frontový přístav Mariupol

Ministr zahraničí Tomáš Petříček během posledního dne návštěvy na Ukrajině v úterý navštívil přístavní a zároveň frontové východoukrajinské město Mariupol. V doprovodu ukrajinského partnera Pavla Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, vzdálené asi 25 kilometrů od přístavu Mauriopol u Azovského moře a 45 kilometrů od hranic s Ruskem.

V doprovodu ukrajinského partnera Pavla Klimkina, který do Mariupolu pozval i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, si Petříček prohlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, vzdálené asi 25 kilometrů od mauriopolského přístavu u Azovského moře a 45 kilometrů od hranic s Ruskem.

Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až pět tisíc civilistů denně. "Trpí tu nejvíce obyčejní lidé," upozornil Petříček a v této souvislosti přislíbil, že Česko by mohlo rozšířit pomoc pro děti zasažené konfliktem. Od roku 2014 vynaložilo na humanitární pomoc Ukrajině přes 206 milionů korun.

Petříček na twitteru upozornil, že "každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic" a že "ozbrojenci s podporou Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě".

Šéf ukrajinské diplomacie Klimkin v Mariupolu poděkoval Petříčkovi i Samuelsenovi, že jejich návštěva coby představitelů členských zemí EU pomohla k tomu, že Rusko opět začalo pouštět ukrajinské lodě Kerčským průlivem. Moskva ale podle něho usiluje o ovládnutí celého Azovského moře.

Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodě tam zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zajaly 24 námořníků, kteří teď v Moskvě čekají na soud. Kyjev obvinil Rusko z pokusů zablokovat důležitou námořní cestu, která přístavy Mariupol a Berďansk spojuje s Černým mořem.

K incidentu v úterý v Praze vydalo prohlášení české ministerstvo zahraničí. Vyzývá v něm Rusko, aby zadržené ukrajinské námořníky propustilo. Pokud by tak neučinilo, měla by EU být připravená zvážit nová, adresná opatření vůči Rusku, uvádí Černínský palác.

Podle agentury Reuters budou ministři zahraničí zemí EU v polovině února zvažovat v souvislosti s kerčským incidentem vyhlášení nových protiruských sankcí. Na dotaz, zda je Česko připraveno přistoupit ke zpřísnění sankcí, pokud Rusko výzvy k propuštění zajatých námořníků nevyslyší, Petříček odpověděl, že dánský kolega naznačil, že by chtěl vést tuto debatu na úrovni Evropské unie. "V souladu s tím, na čem se usnesli naši nejvyšší ústavní činitelé v září, jsme aktivně připraveni zapojit se do debaty o sankcích," poznamenal Petříček.

Pokud jde o umístění Ukrajiny na 120. příčce ze 180 na indexu vnímání korupce v podání Transparency International a případné ohrožení unijní, potažmo české pomoci, Petříček uvedl, že o tom jednal s vládními představiteli i se zástupci občanské společnosti. "Jsem rád, že Ukrajina v minulých letech udělala první kroky správným směrem, například ustavením protikorupčního soudu a postupné změny v justici. Před Ukrajinou ale určitě stojí celá řada dalších úkolů. Je to (boj proti korupci) důležité, co se týče jejich evropských ambicí a aspirací, ale i pro ekonomický rozvoj země," zdůraznil. Dodal, že Ukrajina může být zajímavá i pro české investory, ale podmínkou je fungující právní stát a boj proti korupci.

Petříček doufá, že k ustavení česko-ukrajinského fóra, na jehož zřízení se dohodl se svým ukrajinským protějškem, by mohlo dojít ještě letos. "Pro nás je důležité, abychom se věnovali ... především budoucnosti, nicméně i pan ministr Klimkin řekl, že si je vědom některých citlivých kapitol našich dějin, které vyžadují, abychom se jim postavili čelem," řekl na dotaz, zda toto fórum by mělo posloužit i k urovnání sporu o takzvané banderovce. Ministr se - stejně jako na tiskové konferenci v Kyjevě - vyhnul výrazu "banderovci", který je v současnosti na Ukrajině vnímán jako výraz sovětské či ruské propagandy, Kyjev raději hovoří o bojovnících za nezávislost z řad Ukrajinské povstalecké armády coby ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů, vedené Stepanem Banderou.