Sněmovna
Platy vrcholných politiků porostou pomaleji

Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok zřejmě zhruba o devět procent, nikoli razantněji o pětinu. Pomalejší růst Sněmovna ve vládní platové novele ve čtvrtek schválila. Základní měsíční plat například poslance a senátora by se měl zvýšit o 6500 korun na 82 400 korun místo na 90 600 korun. Plat ministra by nově činil 157 100 korun, nikoli 172 800 korun. Nyní ministři berou 144 700 korun. Prezident by měl 274 500 korun měsíčně, tedy o 21 700 korun víc než nyní, nikoli o 49 200 korun navíc.

Opoziční hnutí SPD Tomia Okamury neprosadilo zmrazení platů prezidenta, senátorů, poslanců a členů vlády na tři roky v nynější výši. Piráti neuspěli s návrhem, aby se platy počítaly z průměrné mzdy v celé ekonomice, nikoli jen ve veřejné sféře, jak tomu je v současnosti.

Pro nižší růst platů politiků zvedlo ruku 124 poslanců z řad ANO, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN ze 146 přítomných. Proti byl podle záznamu jen Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Poslanci ODS, TOP 09 a také Pavel Staněk (ANO) a Tomáš Hanzel (ČSSD) se hlasování zdrželi.

Předlohu nyní dostane k posouzení Senát, který má na projednání návrhů zákonů měsíc. V současnosti není jasné, jak se horní komora k předloze postaví. Může ji také vrátit k opětovnému projednání poslancům. Prezident má lhůtu pro podpis zákonů dalších 15 dnů. Je tedy také možné, že vrcholným politikům vzrostou platy od ledna razantněji, ale poté, až bude novela účinná, poklesnou.

Mimořádná schůze Sněmovny k platové novele se uskutečnila z popudu poslanců Pirátů a SPD. Trvala asi půldruhé hodiny. Šéf pirátské frakce Jakub Michálek podotkl, že řada lidí vnímá jako problematické, že by plat poslance měl vzrůst o víc, než je jejich měsíční mzda. Naopak předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek označil za nedůstojné, že zákonodárci rozhodují o vlastních platech. Podotkl, že kdyby před osmi lety neprosadil zmrazení platů vrcholných politiků, nehrozil by nyní jejich razantnější růst. "Lidská paměť je krátká a populismus některých z nás bezbřehý."

Končící poslanec KSČM Vladimír Koníček, který míří do vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, poukazoval na základě údajů z loňského státního závěrečného účtu na to, že průměrný plat poslance byl nižší než soudce i státního zástupce. V souvislosti s nynější debatou mluvil o "sebebičování". Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková se přimlouvala za zvýšení částek na asistenty zákonodárců a na posudky, aby poslanci a senátoři měli obdobné podmínky pro práci jako soudci, kteří mají k dispozici soudní aparát. Podle Pavla Juříčka (ANO) by bylo férovější navázat platy politiků na hrubý domácí produkt nebo nepřímou úměrou na zadlužení státu.

Ostrou debatu pak vzbudilo neschválení Okamurova návrhu na zmrazení platů. "Sami sobě si tady odhlasujete vyšší platy," řekl na adresu poslanců ostatních stran. Podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka však hnutí SPD úpravu podalo jen díky tomu, že vědělo, že nemá šanci na schválení. Kateřina Valachová (ČSSD) nařkla Okamuru z obstrukce nižšího růstu platů a za zneužívání tématu. Podobně jako Bělobrádek zdůraznila, že nikdo poslance SPD nenutí k tomu, aby o vládou navrhovaném snížení hlasovali.

Platy politiků se mají podle vládního návrhu zvýšit pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí.

Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjí. Pro letošní rok se základna počítá jako 2,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. V minulých letech byl koeficient nižší a od roku 2015 postupně narůstal. Příští rok a v následujících letech měl vzrůst koeficient podle platného zákona na 2,75. Ještě vláda ANO v demisi navrhla, aby do budoucna zůstal na letošní hodnotě.