Jde zřejmě o rekord. Aférka s nemanželským dítětem ministra obrany Alexandra Vondry a senátorky Veroniky Vracionové (oba ODS) vypukla pouhý den před kongresem. Kubiceho zprávu si veřejnost přečetla dva dny před volbami a o autonehodě Jaroslava Bureše se dozvěděla "dlouhých" pět dní před prezidentskou volbou. Skandály spojené s vrcholnými politickými akcemi patří k nejpevnějším tradicím české demokracie.
Politici ještě ani netušili, co přesně obnáší pojem politická strana, a první aféra už byla tu. Psal se 6. červen 1990 a zástupci Občanského fóra vedení Janem Rumlem nepřímo obvinili předsedu lidovců Josefa Bartončíka, že spolupracoval s komunistickou tajnou službou. Tehdy do prvních svobodných voleb zbývaly pouhé dva dny. Jak by dopadly bez aféry, se už nikdo nedozví. Lidovci si však každopádně museli na účast ve vládě ještě pár let počkat.
Den před zahájením kongresu ODS na letňanském výstavišti v Praze se objevila zpráva o tom, že se před dvaceti lety narodil nemanželský syn ministru obrany Alexandru Vondrovi a senátorce ODS Veronice Vrecionové. Ani v tomto případě není vyloučené, že informace měla ovlivnit politiku. Jako první s ní totiž přišla senátorka Vrecionová. Naznačovala, že existuje "nějaký kompromitující materiál" a chtěla předejít jeho zveřejnění.
Politolog: Třeba to Vondrovi prospěje
Pokud měla dvacet let stará novinka poškodit již tak vratkou pozici ministra Vondry, zřejmě se mine účinkem. "Možná mu to naopak prospěje, protože se v souvislosti s ním chvíli nebude mluvit o korupci v kauze ProMoPro, ale o nemanželském dítěti. To ho tolik nepoškodí. Češi jsou vůči soukromým aférám odolní," řekl politolog Jan Bureš a připomíná, že členové ODS nebudou tento víkend volit vedení. Proto je vyloučeno, aby sesadili Vondru z funkce.
S Miroslavem Kalouskem je to jiné. Kongres TOP 09 je volební. "Tam se nabízí, proč na něj Věci veřejné něco vytahují právě teď," dodal Bureš. Kalousek čelí trestnímu oznámení místopředsedy Věcí veřejných Tomáše Jarolíma za to, že změnil daňovou reformu kvůli sázení na internetu a pro údajné zneužití pravomoci v souvislosti s firmou Ostroj Opava.
Vondrova i Kalouskova předkongresová kauza působí ve srovnání s miliardovými případy nicotně. V minulosti ovšem celou politickou scénu zaměstnávaly poklesky, jimž by soudný člověk nepřikládal váhu ani náhodou.
Pět dní před jedním z kol prezidentské volby vyšlo v roce 2003 o tehdejším kandidátovi ČSSD Jaroslavu Burešovi najevo, že o dvacet let dříve usmrtil chodce. Ačkoli si takové věci do curricula vitae píše málokdo, sociální demokraty tehdy maximálně rozčílilo, že Bureš nehodu zamlčel.
Měsíc předtím totiž z prezidentské volby stáhli pozdějšího ombudsmana Otakara Motejla, který způsobil smrtelnou nehodu, jen o čtyři roky dřív než Bureš. Bureš později uznal, že udělal chybu. "Zřejmě jsem měl vše zveřejnit, abych vedení podobných kampaní zabránil," řekl. Ukazuje se, že dnes politici přece jen své povolání zvládají o něco lépe: senátorka Vrecionová totiž už Burešovu chybu neopakovala a tiskovou zprávu vydala sama.
Kdo z politiků by nevěřil, že se maximální otevřenost vyplácí, mohl by se nechat inspirovat u dvou zákulisních hráčů: Miroslava Šloufa, šedé eminence ČSSD v časech Miloše Zemana, a Jiřího Weigla, kancléře prezidenta republiky. Svou schůzku před prezidentskou volbou v roce 2008 chtěli maximálně ututlat a "zašili" se do poklidného a drahého pražského hotelu Savoy.
Záběry z hotelových kamer se však dostaly na veřejnost, což z voleb, v nichž byl podruhé zvolen Václav Klaus, učinilo nechutnou frašku. Schůzka jen podpořila spekulace o tom, že příznivci Miloše Zemana z ČSSD chystají dohodu s ODS. Volbu to zablokovalo. Kromě ostrých politických střetů se ty dny zapsaly do dějin také nábojnicemi v obálkách a "pisoárovou politikou" (výhrůžky na pánských toaletách).
Všechny aféry časem vyšumí, jen jedna se zdá věčná. Bývalý premiér Jiří Paroubek se ani po pěti letech nevyrovnal s tím, že dva dny před volbami v roce 2010 přišel tehdejší policejní plukovník Jan Kubice do sněmovny se svou zprávou o prorůstání politiky s organizovaným zločinem.
Narychlo spíchnutý dokument obsahoval mimo jiné i indicie o údajných kontaktech Paroubka na podsvětí. Kubice později několikrát vysvětloval, že šlo o protiakci, aby zabránil bezdůvodnému stíhání svých detektivů. Paroubek naopak trval na tom, že šlo o spiknutí s cílem prohrát mu volby. Pocit křivdy se neúspěšně snažil zahnat u soudu, ale také v knize Český Watergate, kterou zveřejnil letos po prázdninách. Litoval v ní, že ještě jako premiér nepřipravil Kubiceho o místo.
"Mnoha slušným lidem bych tím zachránil jejich životy a Kubice, Vlas a Hruška by dnes oprašovali poličky na Borech místo toho, aby se vozili ve vládních limuzínách či se přiživovali na státních zakázkách," napsal Paroubek.
Ani jeho nářky ovšem nezabrání tomu, aby aféry dodnes provázely každou z výrazných politických akcí.
