Česká vláda a sněmovna by se měly výrazně distancovat od projevu prezidenta Miloše Zemana, v němž minulý týden na shromáždění Rady Evropy poradil Kyjevu, aby se dohodl s Moskvou na kompenzacích za zabrání Krymu Ruskem. Myslí si to předseda zahraničního výboru sněmovny a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Výbor se v pondělí kvůli kritizovanému projevu sešel, protože je ale několik dnů před volbami, nepřišlo tolik členů, aby byl usnášeníschopný, řekl Schwarzenberg novinářům.
Prezident podle Schwerzenberga může mít své názory, neměl by je ale pronášet v zahraničí a vystupovat v příkrém rozporu se zahraniční politikou vlády. Novinářům řekl, že tím hrozí zostuzení státu ve světě. Jaké kroky by měla budoucí vláda podniknout, nechtěl říct s tím, že to není otázka pro opozičního poslance. "Nyní by stačilo, kdyby jak sněmovna, tak vláda vyjádřily, že prezident nemluvil jménem republiky a ta že má odlišnou politiku," uvedl někdejší Zemanův protikandidát v druhém kole prezidentských voleb.
Co vyvolala Zemanova slova na Ukrajině, přirovnal Schwarzenberg k situaci někdejšího Československa za mnichovské okupace a v roce 1968. "Tyto podobnosti jsou až příliš nápadné," uvedl s tím, že na místě bylo naopak zastat se evropské solidarity s Ukrajinou.
Vláda projednala Zemanův projev minulý týden, koalice odmítla jeho postoje s tím, že jsou v rozporu s politikou kabinetu. Senát se usnesl, že prezident výroky legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem, a měl by respektovat českou zahraniční politiku. Nepřijal ale návrh, podle něhož prezident poškozuje zájmy České republiky.
