Senát si ve středu poprvé za 22 let své existence bude vybírat předsedu ze tří kandidátů. Důvodem je to, že se senátorské kluby, z nichž žádný nemá jednoznačně navrch, na rozdíl od předchozích let nedokázaly shodnout na jednom adeptovi. Místopředsedů Senátu bude po deseti letech znovu pět, tedy o jednoho více než dosud, a to mimo jiné kvůli snaze zachovat zásadu poměrného zastoupení.
Osmnáctičlenné kluby občanských demokratů a Starostů do klání o místo v čele horní komory nominovaly Jaroslava Kuberu (ODS), který byl místopředsedou Senátu, a místopředsedu STAN Jana Horníka. Patnáctičlenný klub KDU-ČSL navrhl nynějšího šéfa senátního evropského výboru Václava Hampla.
Senátoři mezi nimi rozhodnou v tajné volbě. Nepředpokládá se s ohledem na patové rozložení sil, že by některý z nominovaných vyhrál už v prvním kole. Do druhého kola by se pak s ohledem na dosud vyjádřenou podporu měli dostat Kubera a Hampl, a novým šéfem horní komory by se tedy měl stát jeden z nich.
Pokud by ani jeden z nynějších kandidátů nebyl zvolen, další volba by se uskutečnila patrně v pátek, jak novinářům řekl dosavadní předseda horní komory Milan Štěch z třináctičlenného klubu ČSSD. Svou opětovnou kandidaturu do čela Senátu označil za poslední možnost, pravděpodobně se stane jedním z místopředsedů.
Dalšími kandidáty jsou nynější místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, Jiří Oberfalzer z ODS a Jiří Růžička z klubu Starostů. O funkci místopředsedy by se ucházeli také Kubera a Horník v případě, pokud by neusedli do předsednického křesla. Hampl by se v případě nezvolení do čela Senátu stal znovu předsedou výboru pro záležitosti EU.
Na obsazení vedoucích funkcí Senátu bude záležet také to, jak si kluby mezi sebe rozdělí předsednictví ve výborech a komisích. Podle dosavadních dohod by místa předsedů výborů měli obsadit zástupci čtyř nejsilnějších frakcí. Sedmičlenný klub ANO a šestičlenný Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 by měly získat předsednictví některých komisí.