Vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, především uhlí, už nebude možné. Sněmovna ve středu přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila novelu horního zákona, která možnost vyvlastňovat vypouští. Změna zákona má vstoupit v účinnost dnem vyhlášení.
Klaus vetoval novelu s tím, že vláda by se tak připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu k spekulacím s pozemky. Podle něj se dá očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí vyhrazená ložiska, budou vykupovat spekulanti s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu.
Zákon podpořilo celkem 120 poslanců, vedle vládní koalice pro něj hlasovalo i šest sociálních demokratů, všichni poslanci VV a dva nezařazení poslanci, kteří byli původně zvoleni za ODS.
Poslanec Milan Šťovíček (dříve VV), který je současně starostou těžbou ohroženého Litvínova, odmítl, že by vláda tuto novelu předložila výměnou za to, že podpoří církevní restituce. Ve středu řekl poslancům, že lidé v Horním Jiřetíně, Litvínově a nejméně dalších 30 městech v Ústeckém kraji stejně jako na severu Moravy nejsou žádní spekulanti, ale normální občané, kteří brání své domovy. Jan Kubata (ODS) vyzval ostatní poslance, aby se nestrašili tím, že když novelu schválí, uhlí se zcela přestane těžit.
Na nesouhlas narazila novela i v Senátu, který ale neschválil její zamítnutí ani jiné stanovisko. Senátor Jiří Bis (ČSSD) řekl, stát se tímto zákonem zbavuje možnosti využít v celospolečenském veřejném zájmu ložiska strategických surovin. Jediným cílem navrhované úpravy je podle jeho slov jednostranné zvýhodnění soukromých vlastníků před státem v oblasti využívání nerostného bohatství.
Novela horního zákona budí rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji - usilují o ni odpůrci těžby hnědého uhlí a stoupenci vládních stran, naopak levice se zasazuje o další těžbu i za cenu bourání obcí. Proti novele demonstrovali na konci října v Praze odboráři z těžební společnosti Czech Coal, kteří se obávají, že zákon způsobí zánik pracovních míst.
Vyvlastnění by do budoucna mohlo hrozit občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity, jež by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády také vlastníci domů a pozemků získají novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.
Ministr průmyslu Martin Kuba ve středu poslancům řekl, že ministerstvo už připravilo věcný záměr velké novely horního zákona. Tato novela mimo jiné stanovuje strategické suroviny, mezi nimiž je černé i hnědé uhlí, a při jejich těžbě bude možné vyvlastnění využít.
Poslanec ČSSD Břetislav Petr upozornil, že podle jeho informací z Českého báňského úřadu nebyl od roku 1995 institut vyvlastnění kvůli těžbě použit. Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že novela znamená prosazení jednoho lobbistického zájmu nad zájmy společnosti.
