Evropa v krizi
Sobotka: Merkelová to předem nedocenila

V rozhovoru pro TÝDEN říká premiér Bohuslav Sobotka, že mezi evropskými politiky právě žádného kladného hrdinu nevidí. Reaguje tak na fakt, že se Angela Merkelová stala díky svým postojům k uprchlické krizi osobností roku časopisu Time.

Jak se díváte na politiku kancléřky Merkelové během migrační krize. Je co oslavovat?

Angela Merkelová udělala velké humanitární gesto, které vycházelo z její reflexe německé historie. Konec konců je to způsob, jakým reflektuje svou vlastní historii velká část dnešních Němců. Na druhou stranu to, co učinila, nemá důsledky jen pro Německo. A to, co učinila, mělo možná díky sociálním sítím mnohem větší ohlas, než sama původně zamýšlela. Nebyl to jednorázový krok pro přijetí uprchlíků v té době už nakumulovaných na rakousko-německé hranici. Byl to signál těm, kteří ještě byli doma. Signál o výrazné otevřenosti celé Evropy, což však nekonzultovala s žádným jiným státem a možná ani se samotnými Němci.

Podlehla, podle vás, silné emoci? Možná silné ženské emoci?

Nemyslím, že to byla ženská emoce. Bylo to rozhodnutí, které vycházelo z jejích hodnot a přesvědčení. Z toho, jak ona vnímala roli Německa v dnešní Evropě, a to, co Němci udělali ve dvacátém století světu. Myslím, že to všechno reflektovala a rozhodla se pro toto gesto, které má celou řadu důsledků, jež předem nedocenila.

To je u političky, které se dosud dařilo, trochu zvláštní, ne?

Je to zvláštní. Tohle je ale mimořádná situace. Fakt je, že německé gesto vedlo k povzbuzení iluzí o Evropě jako o místě s neomezenou kapacitou a místě bez hranic. Z hlediska dlouhodobě udržitelné přistěhovalecké politiky to gesto dramaticky vybočilo a způsobilo výkyv, který se bude muset zase vrátit do rovnovážné polohy. Evropa nemůže pomáhat za cenu vlastního sebezničení.

Kdo z evropských politiků ční nad jiné? Kdo je osobnost roku podle vás?

Někdo musí přijmout odpovědnost, někdo musí prosadit nějaká řešení. Vadí mi, že Evropa, když zjistila, že na řešení vážných krizí ve svém okolí zůstala sama, ať už mluvím o Libyi nebo syrské válce, neprojevila větší akceschopnost. A to, co učinila Angela Merkelová, nebylo doprovázeno rychlou snahou dostat migrační proud pod kontrolu. Nevidím mezi špičkovými politiky v dnešní Evropě nějakého kladného hrdinu.

To je smutné.

V Evropské radě, kam jezdím pravidelně jako zástupce jednoho z členských států EU, se postupně stále více prosazuje, řekněme, realistický přístup k řešení migrační krize.

To znamená, že Evropa zkrátka zařadila zpátečku?

Ano. Vnímá realitu a reaguje na ni.

Proto maďarský premiér Viktor Orbán už není za vyvrhele kvůli výstavbě protiuprchlického plotu?

Orbána kvůli němu kritizovaly jiné státy. Česká republika se k nim nikdy nepřidala, protože jsme věděli, že je to jenom otázka času, než to přehodnotí. Podobně to bylo s kvótami, nechtěli jsme vypadat jako alibisté. Dnes převažuje realistický přístup k migrační krizi, už se mluví o společné pohraniční stráži, posílení ochrany schengenské hranice a o tom, že musejí existovat limit, pokud jde o příjem přistěhovalců. Pokud tohle Evropa nezvládne, čeká ji silná vlna nacionalismu a separatismu...

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 8. ÚNORA 2016.