Končící kabinet
Sobotkova vláda spěje ke konci. Jaká byla?

Výběr hlavních událostí končící vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), jež se ujala moci v lednu a kterou po volbách do sněmovny 20. a 21. října nahradí nový kabinet:

Legislativa:

K nejdůležitějším normám, které Sobotkova vláda uvedla do života, byl služební zákon přijatý v roce 2014 přes veto prezidenta Miloše Zemana. Vláda podle něj v lednu 2015 vybrala "superúředníka", tedy náměstka ministra vnitra pro státní správu, a následně byli na jednotlivých ministerstvech jmenováni státní tajemníci, zaváděné změny se ale dotkly i úředníků na nižších pozicích. K důležitým změnám přijatým na začátku vládnutí koaličního kabinetu patřilo také zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví s výjimkou platby za pohotovost.

V daňové oblasti patřilo k prioritám vlády snížení zátěže rodin s dětmi, kterým se opakovaně zvyšovaly daňové slevy na potomky. Zavedena byla také třetí sazba DPH ve výši deseti procent na knihy, kojeneckou výživu a léky. Na druhou stranu se kabinet věnoval také zmenšení úniků, symbolem této snahy se stalo zavedení elektronické evidence tržeb (EET), nejprve od prosince 2016 pro ubytování a stravování a později i maloobchod. Dalším z opatření je kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty, účinné od roku 2016.

Vláda, tvořená sociálními demokraty, zástupci hnutí ANO a lidovci, také například přes odpor pravicové opozice zrušila druhý důchodový pilíř. Mezi další přijaté normy patřil zákon o registru smluv nebo novela zavádějící vyšší zdanění hazardu. K důležitým změnám, jež byly přijaty kabinetem, patří i rozhodnutí o částečném prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách ze října 2015. Letos v srpnu vláda schválila odkup vepřína v Letech, který stojí na místě tábora pro Romy.

Personální změny:

Během necelých čtyř let se v kabinetu vyměnilo devět ministrů. Změny se dotkly ministerstev pro místní rozvoj (Věru Jourovou v říjnu 2014 nahradila Karla Šlechtová; obě za ANO), dopravy (Antonína Prachaře nahradil v prosinci 2014 Dan Ťok; oba za ANO), spravedlnosti (Helenu Válkovou nahradil v březnu 2015 Robert Pelikán; oba za ANO) nebo školství (Marcela Chládka nejprve vystřídala v červnu 2015 Kateřina Valachová, již letos v červnu nahradil Stanislav Štech; všichni za ČSSD).

Dále se střídali ministři zdravotnictví (v listopadu 2016 Miloslav Ludvík za Svatopluka Němečka, oba ČSSD), pro lidská práva (v listopadu 2016 Jan Chvojka za Jiřího Dienstbiera; oba ČSSD) a průmyslu (v dubnu 2017 Jiří Havlíček za Jana Mládka; oba ČSSD). Největší pozornost pak vyvolal odchod předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, kterého koncem letošního května nahradil jeho stranický kolega Ivan Pilný. Jednou stranou, která své zástupce ve vládě nevyměnila, tak zůstala KDU-ČSL.

Spory ve vládě:

Již v prvních měsících fungování vlády se dostaly na veřejnost spory uvnitř kabinetu, především mezi premiérem a šéfem ČSSD Sobotkou a tehdejším prvním vicepremiérem, ministrem financí a předsedou ANO Babišem. Sociální demokraté mimo jiné poukazovali na to, že Babiš v útocích na ně využívá jím vlastněná média (až letos v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem do svěřenských fondů). Kormě Sobotky s Babiš v minulosti opakovaně dostal do slovní přestřelky zejména s bývalým ministrem zdravotnictví Němečkem.

Vnitrokoaliční spory se ale netýkaly jen zdravotnictví, v květnu 2015 například třenice vznikla v souvislosti s hlasováním o podpoře biopaliv, koncem téhož roku Babiš poslance ČSSD Ladislava Šincla společně s lidovcem kolegou Janem Bartoškem obvinil z toho, že jsou ovlivněni hazardní lobby. Výraznou krizi přinesl též loňský spor kolem reorganizace policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Napětí ve vládní koalici vyvolala také novela zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš".

Nejvážnější spor ve vládě vypukl letos, a to souvislosti s korunovými dluhopisy Agrofertu, které si v uplynulých letech koupil jeho vlastník Babiš. Sobotka nejprve oznámil, že se rozhodl podat demisi celé vlády kvůli nevyjasněným Babišovým majetkovým poměrům i jeho střetu zájmů, když mu jako ministrovi podléhala finanční správa, která by měla šetřit nákup dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal a poté poslal Zemanovi návrh na odvolání Babiše, což prezident po průtazích odvolal.

Vztahy s prezidentem:

Již od počátku provázely vládu napjaté vztahy mezi premiérem a prezidentem, které se datují téměř 15 let do minulosti. Sobotkovo jméno totiž figuruje na seznamu údajných 27 "zrádců", tedy zákonodárců ČSSD, kteří při volbě prezidenta v roce 2003 odmítli Zemana podpořit. Ještě předtím, než se Sobotka vůbec stal premiérem, se pak se část vedení ČSSD pokusila tehdejšího předsedu strany odstavit od vyjednávání o vládě. Tomuto kroku přitom předcházela schůzka části vedení strany s prezidentem Zemanem.

Také později se oba politici dostali do slovních přestřelek. Loni například prezident řekl, že "neumětelové vedou ČSSD do nižších pater politiky". Sobotka naopak prohlásil, že Zeman nesmyslně rozděluje společnost a zvyšuje v ní napětí. Letos v lednu se dostali do sporu kolem Sobotkova rozhodnutí nepodepsat jmenování Karla Srpa členem Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Z období květnové vládní krize zůstává v paměti obou politiků střet na Pražském hradě.

ČR se v uplynulých letech stala aktivním a respektovaným členem 🇪🇺. Shrnutí výsledků české evropské politiky na https://t.co/vzRL3iS9iA pic.twitter.com/XS4ezIolBW

- Aleš Chmelař (@CZSecStateEU) 28. září 2017

Migrace:

Jedním z nejfrekventovanějších témat evropské politiky posledních dvou let byla uprchlická krize a ani ČR v tom nebyla výjimkou. Sobotkova vláda se migraci opakovaně zabývala, prakticky od počátku odmítla evropské uprchlické kvóty, jež ministři považovali za nefunkční. Vláda ale zároveň nesouhlasila s kritikou, že je Praha s ostatními státy EU v otázce migrace nesolidární. Premiér Sobotka opakovaně zdůraznil, že ČR pomáhá zlepšovat podmínky uprchlíků v zemích, odkud přicházejí, a zasazuje se i o ochranu vnější hranice Evropské unie.