Případnými změnami volebního systému do Poslanecké sněmovny by se mohly společně zabývat senátní a sněmovní ústavní komise, míní autoři podnětu Ústavnímu soudu. Napadli v něm mimo jiné rozdělení Česka do volebních obvodů a způsob přepočtu hlasů na mandáty. O souladu nynějšího volebního systému s ústavou se debatovalo na dnešním semináři v Senátu.
Návrh soudu na zrušení volebního systému je podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) důvodný. "Je třeba už nečekat jen na zásah Ústavního soudu, ale být aktivní," řekl novinářům Polčák, který skupinu navrhovatelů z řad senátorů před Ústavním soudem v záležitosti jako advokát zastupuje.
Hlavní navrhovatel podání, místopředseda horní komory Jiří Šesták z klubu Starostů připomněl, že ústavní komise jsou v obou komorách a už se vedla debata o jejich spolupráci. Bylo by podle něho také vhodné vyčlenit skupinu senátorů a poslanců, která by na záležitosti spolupracovala s politology a ústavními právníky. "To je ale spíše otázka nejbližší budoucnosti," řekl novinářům.
Nynější volební systém do sněmovny není podle navrhovatelů v souladu s principem poměrného zastoupení. "Pokud menší strany prakticky s rovnoměrnou voličskou základnou ve všech krajích dosáhnou výsledku těsně kolem pěti procent, přiřkne jim volební systém prakticky jistě pouze čtyři mandáty, přičemž podle zásad poměrného systému by jim mělo připadnout na získané hlasy deset mandátů," stojí v podnětu Ústavnímu soudu. Volební systém porušuje podle navrhovatelů také ústavou zaručené rovné podmínky přístupu občanů k voleným a jiným veřejným funkcím.
Polčák uvedl, že jednou z možností, jak tento stav napravit, je uzákonit Česko jako jeden volební obvod. Další variantou by bylo podle něho opět zavést dvě skrutinia rozdělování mandátů. Část by se přidělovala podle výsledků ve volebních krajích, část podle celostátního výsledků.
Skupina 21 senátorů napadla u Ústavního soudu také procentní volební hranice pro vstup koalic stran nebo hnutí do sněmovny. Zatímco jednotlivá strana nebo hnutí musí dostat aspoň pět procent hlasů, u koalice dvou uskupení jde o deset procent, u tří uskupení o 15 procent a u čtyř a více subjektů o 20 procent hlasů.
Hranice pro koalice podle navrhovatelů omezují nepřípustným způsobem volnou soutěž politických stran a zabraňují jim v žádoucí spolupráci. Připomínají i rozpad čtyřkoalice v roce 2002 a konec už domluvené koalice KDU-ČSL a Starostů a nezávislých před loňskými sněmovními volbami.
Podnět dorazil Ústavnímu soudu v polovině loňského prosince. Autoři žádají o jeho přednostní projednání.
