Televizní spoty: zbytečný volební apendix

Lídr národních socialistů Zdeněk Joukl stojí u jezu a z papíru těžkopádně čte několik patetických vět. Miloš Zeman sedí v kostkované košili na chalupě u kachlových kamen a radí volit důstojný život. Volební nezmar Petr Cibulka jen tak tak ve vyhrazeném čase stíhá přečíst celé jméno své strany.

Ve veřejnoprávních médiích, v České televizi a Českém rozhlase, začal ve středu seriál volebních spotů. Neklamný důkaz toho, že kampaň před evropskými volbami dospěla do horké fáze. A nemenší doklad o tom, že tento prvek volební kampaně je přežitý a naprosto vyprázdněný.

K TÉMATU: Podívejte se: spoty odstartovaly, ČSSD je bez videa
                   Konečné řešení se vrátilo. Ve volebním klipu nacionalistů

O tom, jakou váhu sami politici volebním spotům přisuzují, svědčí fakt, že při středečním startu deset z kandidujících stran (včetně tak ambiciózních uskupení jako ČSSD či Libertas.cz) pohrdlo nabídkou vysílacího času zdarma a České televizi žádnou propagaci nedodalo. Celkem čtrnáctkrát tak na obrazovce dlouhé minuty visel nudný nápis, což muselo bezpečně odradit i ty výjimečné odvážlivce, kteří by se snad blok spotů rozhodli zhlédnout.

Odpadlíci si tím ovšem ušetřili hotová Tantalova muka. Stranické spoty jsou snad v každých volbách horší a horší. Dříve se partaje snažily alespoň o nějakou kreativitu nebo dokonce nadsázku, dnes aby je divák pohledal. Navíc většina nynějších klipů vypadá, jako kdyby je v roce 1990 natočil na příruční kameru sám předseda strany, který do té doby natáčel jen záběry z dovolené a narozeniny svých dětí.

Hradčany, Vltava a úrodné lány

Ve většině spotů se prvoplánově míhají obrazy Pražského hradu, Vltavy, českých hradů nebo úrodných lánů. A obvykle před něčím takto jímavým stojí šedý pán v obleku a slibuje něco, co by jako europoslanec nemohl splnit, i kdyby snad sebevíc chtěl. Jinou variantou je dáma v kostýmku, řečník sedící za stolem nebo mluvčí v lékařském plášti.

„Bitva není u konce, záleží to na vás," říká třeba jednička seskupení s názvem Suverenita Jana Bobošíková o lisabonské smlouvě, která je přitom už zcela mimo dosah Evropského parlamentu.

Jedním z mála profesionálně natočených spotů je příspěvek hnutí Věci veřejné, v němž ale nezazní jediná informace a navíc velmi připomíná reklamu na fernet. Naopak třeba kostrbaté video v politice jinak už relativně zběhlé strany SNK ED působí jako vysílání pro roboty.

Humornějších prvků je velmi poskrovnu, pokud za ně nepočítáme i humor nechtěný, například rudého kosmonauta Remka, sedícího s hořící svící a miskou třešní u obrazu Hradčan. Milé je kreslené video Moravanů, vtipně střílející v nářeční formě po „nenažraných" Pražanech. Naopak rozpačitě dopadl rozjuchaný spot Balbínovců a také statkářský klip Strany zelených s Kateřinou Jacques na traktoru a domýšlivým prezidentským kohoutem působí dost násilně.

ČTĚTE TAKÉ: Jacques se směje svojí biomase, Klaus je kohout

Spoty, aby se neřeklo

Většina stran se prostě na spoty vykašlala, buď úplně, nebo je natočila jen povinně. ODS spojila pár fotografií Mirka Topolánka s evropskými potentáty, v lidoveckém videu se střídají pouze napsané volební slogany.

Je to racionální rozhodnutí, ušetřené peníze se dají s mnohem větším efektem využít jinde. Zatímco v Českém rozhlasu běží stranické spoty v podvečerních a večerních hodinách, Česká televize pro ně tradičně vyčlenila prostor v časném odpoledni, kdy obrazovku mohou sledovat jen senioři, ženy na mateřské nebo nezaměstnaní.

Soudě dle kvality odvysílaných spotů je ovšem jejich adresátem stejně jen úzce vyhraněná skupinka politických masochistů. I ti ale asi ve středu odpoledne pookřáli, když se bezprostředně po sérii nudných a neumělých agitek na obrazovce objevila reklama na prostředek zpevňující dámská ňadra.

Foto: Jan Schejbal