Pokud prezident Václav Klaus do konce roku nepodepíše lisabonskou smlouvu, předloží strana TOP 09 ústavní zákon, který umožní ratifikaci. Na tiskové konferenci to uvedl lídr nového politického subjektu a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podrobnosti návrhu však nezveřejnil.
"Doufám, že děláme zbytečnou práci, nicméně pro jistotu připravujeme taktéž návrh zákona, který by v nouzi mohl posloužit v případě, že bychom nutného podpisu pana prezidenta nedosáhli, nalézt náhradní řešení," prohlásil Schwarzenberg. "Byli bychom velice vděčni, kdybychom tento krok dělati nemuseli," doplnil. Podle informací ČTK návrh počítá s převedením kompetence na někoho jiného než prezidenta.
Podle Schwarzenberga by byl návrh zákona jednorázový. Lídr TOP 09 připustil, že by bylo možné takovou úpravu napadnout u Ústavního soudu, který v září zrušil jednorázový ústavní zákon o zkrácení funkčního období sněmovny. "Samozřejmě každý takový zákon může být zrušen. Nicméně člověk se musí pokusit, aby umožnil normální politické procesy," řekl.
ČTĚTE TAKÉ: Europoslanci ostře kritizovali Klause kvůli Lisabonu
Příznivci Lisabonu protestovali před Hradem
Verheugen: Lisabon Benešovy dekrety nijak neohrožuje
Skutečnost, že Klaus dokončení ratifikace oddaluje, podle Schwarzenberga poškozuje obraz Česka v zahraničí. "Znejišťování ratifikačního procesu, který úspěšně proběhl ve 26 členských zemích EU, mimořádně poškozuje kredit České republiky v zahraničí. Skutečně hrozí, že na současnou situaci doplatíme a ztratíme mnohem více, než současným postojem můžeme získat. Prosím proto, aby ti, kdo sdílejí náš názor, se jako občané vyjádřili," uvedl.
V pondělí TOP 09 zveřejní na webu výzvu k vyjádření souhlasu s urychlenou ratifikací lisabonské smlouvy. Česko je poslední zemí EU, která lisabonskou smlouvu zatím neratifikovala. Prezident, který patří mezi odpůrce dokumentu, ale zatím nemůže smlouvu podepsat, protože se Ústavní soud na podnět senátorů, převážně z ODS, zabývá jejím souladem s ústavou. Rozhodovat by o ní měl v úterý.
Klaus nicméně podmínil svůj podpis vedle souhlasu Ústavního soudu také výjimkou pro Česko z listiny základních práv EU, která je s lisabonskou smlouvou spojena. Prezident se obává, že by listina mohla umožnit prolomení Benešových dekretů a otevřít cestu pro majetkové požadavky lidí odsunutých z bývalého Československa po druhé světové válce.
Foto: ČTK, Lucie Pařízková
