Kupředu levá
V KSČM se aktivizují obdivovatelé Gottwalda. Bojí se zákazu

Obdivovatelé Klementa Gottwalda v komunistické straně už nyní, více než rok před sjezdem, zahájili kampaň, jejímž cílem je zásadně změnit stranickou politiku. Využít k tomu hodlají páteční výročí komunistického převratu v roce 1948, kdy se sejdou u Gottwaldova hrobu v Praze na Olšanech.

"Jestli má někdo potřebu uctít památku prvního dělnického prezidenta, tak mu v tom nebráníme, jestli někdo nemá tu potřebu, protože to má další politické konsekvence, tak tam prostě nepůjde," poznamenal k akci šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Podle poslance Jiřího Dolejše jde o nepočetnou skupinu. Dodal však, že KSČM zaujala k únorovému převratu postoj při jeho 60. výročí v roce 1998, na kterém nemá co měnit.

Vedení strany označilo únorové uchopení moci za zásadní politický zvrat a přihlásilo se k jeho revolučnímu základu, který vedl ke vzniku první historické formy socialismu. Připustilo ale, že ho provázely "nedostatky a tragické deformace", které myšlenku socialismu "ochudily a poškodily".

Obdivovatelé Gottwalda nazývají v diskusích nynější vedení KSČM v čele s Vojtěchem Filipem za "zrádcovské", které směřuje k "sociáldemokratismu, demokratickému socialismu a jiným pseudoteoriím". V diskusích uvádějí, že je nutná zásadní změna ve straně. Prosadit by ji chtěli na sjezdu, který se má konat příští rok na jaře v Liberci. Kováčik však zdůraznil, že Filip dostal silný mandát na řádném sjezdu v Hradci Králové

Komunistické radikály podněcují zprávy, podle kterých ministerstvo vnitra zkoumá možnost zákazu KSČM. Impulsem pro ně byl projev poslankyně Marty Semelové v Poslanecké sněmovně. Poslankyně v něm při projednávání zákona o protikomunistickém odboji obhajovala pohraničníky, kteří hlídali hranice komunistického Československa.

Stoupenci Gottwalda se aktivizovali i před minulými stranickými sjezdy. Příležitostí bylo vždy výročí únorového převratu. Před budějovickým sjezdem v roce 2004 vyzývala Semelová u Gottwaldova hrobu k "bolševizaci strany", podobné té, kterou tento vůdce českých komunistů prosadil na 5. sjezdu v roce 1929.

Gottwaldovo křídlo tehdy ovládlo vedení strany a umlčelo opoziční názory. KSČ poté opustila drtivá většina levicových intelektuálů. Gottwald ale podle Semelové dokázal veřejně odhalit oportunisty, kteří stranu ohrožovali, dát jí nové jednotné, akceschopné a skutečně komunistické vedení. Semelovou plně podpořila komunistická mládež, podle níž Gottwald, jehož metody se prý dají uplatňovat i dnes, dovedl komunistickou stranu mistrně k vítězství.

Kováčik však soudí, že je nyní zcela jiná situace, a to, co dělal Gottwald, není použitelné. Nyní platí současné programové dokumenty a stanovy a s nimi i to, že "KSČM není KSČ", dodal.