Sociální politika
Vláda se vrátí k návrhu na zvýšení životního minima

Vláda by se měla v pondělí po třech týdnech vrátit k projednávání návrhu nařízení na zvýšení životního minima, s nímž přišla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, měla vzrůst po sedmi letech o 11 procent. Pro samotného dospělého by se měla zvednout o 380 korun na 3790 korun. Záměr přidat už od ledna v kabinetu loni v prosinci neuspěl. Ministerstvo financí je proti.

Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila Maláčová loni v létě krátce po svém nástupu do funkce. Částka se upravovala naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého od té doby činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum je 2200 korun. Podle návrhu by nejnižší uznaná částka pro život měla pro samotného dospělého být 3790 korun, pro členy v rodině by měla vzrůst o 190 až 350 korun. Existenční minimum by se mělo dostat na 2440 korun.

Koncem listopadu projednávala záměr koaliční rada. Na navýšení se ale nedohodla. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak uvedla, že se zvednutí minima nebrání, ale až od ledna 2020. Řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka určuje a který se stanovil před 28 lety. Některé věci v něm už nejsou aktuální, jiné chybějí, dodala ministryně financí. Podle ní bylo navíc na přijímání změny krátce před koncem roku pozdě. Kabinet návrh projednával 17. prosince.

Výdaje na dávky by se podle podkladů k nařízení měly příští rok po růstu minima zvednout o 454 milionů korun. Maláčová sumu nechce ze státního rozpočtu, stačit budou prý finance z pokladny ministerstva práce. Vyplacená částka potřebným totiž v posledních letech klesá a resort má na pomoc víc peněz, než na ni pak utratí.

Zvyšování je nežádoucí

Ministerstvo financí považuje zvyšování dávek a rozšiřování okruhu jejich příjemců za nežádoucí a nevhodně načasované, mohlo by snížit motivaci k práci. Roste minimální mzda i ostatní mzdy, důchody či příspěvky na péči, vypočítal resort. Jeho zástupci v připomínkách k návrhu uvedli, že není možné navyšovat minimum jindy než od ledna a příští rok na něj v rozpočtu nejsou peníze, přidat by se tedy mohlo nejdřív od začátku roku 2020. Zvednutí částek by navíc znamenalo další zátěž pro úřady práce, uvedlo ministerstvo financí.

Úřad Jany Maláčové s tím nesouhlasí. Podle něj by navýšení sumy pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v exekucích. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která při splácení musí zůstat.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné se vyplácí rodinám s příjmem pod 2,7násobek minima. S růstem výdělků v Česku se zmenšuje okruh těch, kteří na dávky dosáhnou. Nejnižší částka pro život určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10 490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun.