Nerostoucí ekonomika
Vláda slibuje investice. Kde na ně chcete vzít? ptá se opozice

Investice v řádu desítek miliard korun do sportovní či kulturní infrastruktury, silnic a také slevy na jízdném pro penzisty a studenty a zvláštní navýšení důchodů slibuje voličům sto dní po nástupu a pět měsíců od voleb vláda premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Sto dní od ustavení vlády uplyne v pátek 23. března. Opozice vládu kritizuje, protože slibům nebude možné dostát v době, kdy ekonomika nebude růst jako dosud. Vedle toho opozice Babišovi vytýká také sporná personální rozhodnutí, která vláda bez důvěry sněmovny provádí, a také permanentní kampaň.

Soudy budou zřejmě rozhodovat o několika případech odvolaných odborných náměstků, kteří na ministerstvech skončili, i když byli pod služebním zákonem. Zřejmě největší rozruch vyvolalo oznámení šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína, že na něj premiér v demisi vyvíjí tlak, aby odstoupil. Babiš tvrdí, že Murín nemá jeho důvěru. Po projednání případu ve sněmovním bezpečnostním výboru oznámil, že Murín bude zproštěn služby, což expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označuje za snahu Babiše ovládnout důležitou součást bezpečnostních sborů.

Činnost vlády ovlivňuje fakt, že Babiš vyjednává se souhlasem prezidenta Miloše Zemana podporu pro svůj druhý kabinet. Po třech měsících se zdá, že dohodu o toleranci uzavře s komunisty, se sociálními demokraty pak jedná o jejich vstupu do vlády. Záda si Babiš jistí programovými ústupky hnutí SPD, které označují i někteří ministři ANO za extremistické. Sněmovnou tak vláda nechává procházet například návrh zákona o obecném referendu z dílny SPD, ačkoli tvrdí, že nechce, aby bylo v referendu možné hlasovat o zahraničně politických tématech, například o vystoupení z EU.

Pochybnosti o návrzích zákonů i schvalování novel

Vlastní návrhy zákonů kabinet často předkládá jako poslaneckou iniciativu, čímž podle kritiků obchází připomínkovací řízení, u dalších předloh zkracuje termíny pro přípravu legislativy. Minulý týden například kabinet přitakal sporné novele služebního zákona ještě před tím, než návrh probral v tripartitě. Kabinet v úvodu svého fungování přišel i se změnami vlastního jednacího řádu, který má urychlit legislativní proces, po kritice z něj vypadla některá ustanovení posilující postavení premiéra či záměr, aby se nezaznamenávalo, jak jednotliví ministři hlasovali.

V posledních týdnech plní premiér v demisi slib, že bude navštěvovat spolu s ministry regiony. Navštívil zatím Zlínský a Liberecký kraj, kde se zajímal o chod zdravotnických zařízení, projekty rozvoje a práci na dopravní infrastruktuře. Negativní ohlas Babiš minulý týden sklidil, když při návštěvě v Novém Boru na Českolipsku podepsal petici za zrychlení přípravy výstavby obchvatu České Lípy, i když jeho hnutí resort dopravy řídí už pátý rok.

Během tří měsíců řešila vláda protesty taxikářů, kteří si stěžují na liknavý přístup státu k regulaci sdílené ekonomiky. Vláda slíbila rychlejší přijetí zákonů v této oblasti a jedná s alternativními dopravci o jejich působení na českém trhu.

Ukrajování z demokratických postupů vyčítalo v souvislosti se zvolením komunisty Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS premiérovi v demisi na demonstracích několik desítek tisíc lidí. Uplynulý čtvrtek se studenti zhruba 300 vysokých a středních škol po celé zemi připojili k půlhodinové výstražné stávce, cílem protestu bylo bránit společenské a ústavní hodnoty.

Babišova vláda je třetí kabinet v historii Česka, který nezískal důvěru sněmovny. Nejdéle v demisi vládl kabinet Jiřího Rusnoka, jehož členové byli v úřadu 175 dní od 7. srpna 2013, kdy jim poslanci vyslovili nedůvěru. První vláda Mirka Topolánka (ODS) na přelomu let 2006 a 2007 fungovala 98 dní poté, co ji sněmovna odmítla. Od neúspěšné žádosti Babišova kabinetu o důvěru zatím uplynulo 62 dní, ještě několik týdnů ale vláda v úřadu zůstane, protože nový kabinet nevznikne dřív, než se uskuteční vnitrostranické referendum v ČSSD o případném vstupu do vlády.