Jednání ve Sněmovně
Zeman podpořil návrh rozpočtu, byť vznesl některé výtky

Prezident Miloš Zeman ve středu ve Sněmovně podpořil vládní návrh rozpočtu na příští rok, byť vyjádřil některé výhrady. Týkaly se výše investic a plýtvání, které podle prezidenta pokračuje. Zeman opět kritizoval dotace na obnovitelné zdroje energie, nefunkční informační systémy, počet státních úředníků a výdaje na inkluzi ve školství.

Poslanci projednávají návrh státního rozpočtu v prvním čtení. V něm Sněmovna schvaluje základní parametry hospodářského plánu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku. Deficit vláda navrhla 40miliardový, když předběžný návrh předpokládal schodek o deset miliard korun vyšší. Zeman snížení přičetl "manažerskému umění" ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) i premiéra Andreje Babiše (ANO).

"Jsem spokojen, zejména jak premiér Babiš zvládl ministry, kteří samozřejmě chtějí víc a víc. A nakonec ministři neplakali, ale také se radostně neusmívali. Takže je to taková pohoda," řekl Zeman o svém pohledu na rozpočet při odchodu ze Sněmovny. Podle něj ani nevadí, že Babiš bude vzhledem ke své cestě do Británie na projednávání rozpočtu ve Sněmovně chybět. "Já myslím, že u toho bude ještě několikrát," řekl.

Zeman ale v projevu také uvedl, že výší plánovaných investic není "zcela nadšen", situace se však podle něho ve srovnání s minulostí zlepšila. Novinářům při odchodu ze Sněmovny řekl, že kdyby byly investiční výdaje příliš malé, zákon o státním rozpočtu by nepodepsal.

Nejdelší část Zemanova projevu k rozpočtu se před poslanci týkala plýtvání. "Pokud jde o plýtvání, nadšen nejsem, to pokračuje," uvedl prezident.

Poukazoval na to, že Česko vydává ročně na dotace obnovitelným zdrojům energie přes 40 miliard korun. "Kdybychom tyto dotace dokázali zrušit a dali obnovitelným zdrojům tržní prostředí, za pět let bychom měli peníze na výstavbu jednoho jaderného bloku," podotkl Zeman. Uvítal, že se hledají cesty, jak tyto dotace "legitimně" omezit.

S odvoláním na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu se prezident opřel do tří informačních systémů, za něž podle něho vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí 1,3 miliardy korun a ani jeden z nich nefunguje. Digitalizace veřejné správy by se měla provádět profesionálně, ne způsobem, který připomíná tunelování, uvedl.

Za zatím neuspokojivé Zeman označil pokusy o snížení počtu státních úředníků. Ocenil nynější ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) za zrušení Fondu dalšího vzdělávání se 650 zaměstnanci. Prezident ale kritizoval to, že propuštění lidé budou v souvislosti se služebním zákonem pobírat půl roku část svého platu. Soudí, že zákon by se měl změnit.

Terčem Zemanových výtek se stala inkluze ve školách, kterou kritizuje dlouhodobě. Prezident zapochyboval o tom, že jde o investici do lidí, krajům ale naopak, jak uvedl, chybějí čtyři miliardy korun na opravy silnic. "Pokud někoho napadne zrušit výdaje na inkluzi, mám pocit, že by se to vyplatilo," zdůraznil Zeman.

Ve Sněmovně také zmínil dva principy, z nichž v úvahách o státních výdajích vychází. Růst investic má být vyšší než růst spotřeby a je velmi snadné rozdávat a obtížné šetřit, řekl poslancům Zeman. Zopakoval v této souvislosti svůj oblíbený výrok, že investice nemají volební právo.

Zeman také zdůraznil, že i plánované schodky jsou důležité, nejen deficity reálné, jak o tom mluví Babiš i Schillerová. Vyslovil se pro postupné snižovaní navrhovaných schodků v rozpočtech v dalších letech. Uvítal by, kdyby klesaly rychleji, ale obává se toho, že v takovém případě by se deficity snižovaly na úkor investic, nikoli na úkor spotřeby.