Podám, nepodám, podám, nepodám... Rozhodnout se, jestli podat stížnost u Ústavního soudu, není jednoduchá záležitost. Poslední týden se o tom dennodenně přesvědčuje úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
„Napadneme způsob, jakým vláda zneužila stav legislativní nouze," hřímal minulou středu šéf sociálních demokratů, rozhořčen tím, jak vládní koalice vyšachovala opozici ze hry při projednávání úsporného balíku zákonů. Jeho odhodlání a touha po spravedlnosti však netrvala dlouho. Už druhý den v rozhovoru pro časopis TÝDEN zařadil zpátečku. „Legislativní nouze je tak vágně definována, že nemůže být předmětem žaloby," vykrucoval se.
V oranžových řadách vyvolala Sobotkova zpátečka zmatek. Místopředseda strany Lubomír Zaorálek byl pevně přesvědčen, že ČSSD stížnost k soudu podá. A nejen on: „Musel jsem si to jít ověřit, ale mělo by to být skutečně tak, že ten vládní krok u soudu napadneme," dušoval se. Ale to ještě nemluvil se svým šéfem.
A po třech dnech je zase všechno jinak. ČSSD už je zase odhodlaná si u Ústavního soudu stěžovat. Ale už ne bezprostředně poté, co kritizované škrty schválí sněmovna, jak původně plánovala. Právníci sociální demokraty mezitím upozornili na to, že si mohou stěžovat až tehdy, kdy je zákon vyhlášen a zařazen do Sbírky zákonů. Dříve ne.
Naděje je malá
V úspěch stížnosti ústavní právníci příliš nevěří. „Legislativní nouze je dána zákonem, jednacím řádem sněmovny, a ne Ústavou, takže to Ústavnímu soudu ani nepřísluší posuzovat," domnívá se Jan Kysela, právník a tajemník ústavní komise Senátu.
Podle Vladimíra Balaše z Ústavu státu a práva AV čeká sociální demokraty zklamání spíše proto, že si vláda dokáže důvody pro vyhlášení speciálního režimu obhájit.: „Je-li patrné, že některá strana přípravu, přijetí nebo naplnění rozpočtu obstruuje, tak ten důvod by tu mohl být." Ústavní soud ale podle něj často rozhoduje překvapivě. Záleží i na jeho politickém složení, „jakkoli by to měl být apolitický orgán", a pocitu zodpovědnosti.
Po počáteční nerozhodnosti se opozici podávání stížností zřejmě zalíbilo. Na Ústavní soud se obrátí hned několikrát. Kromě údajného zneužití stavu legislativní nouze vládní koalicí napadne i padesátiprocentní zdanění státního příspěvku u již uzavřených smluv na stavební spoření. Soudci budou muset zkoumat i to, jestli nebylo protiústavní, když koalice neumožnila debatu o sociálních škrtech (omezení porodného, sociálního příspěvku či snížení příspěvku v bezmocnosti v prvním stupni).
"Pokud vláda bude podobně postupovat na půdě Senátu a pokusí se ve starém složení Senátu proválcovat potvrzení legislativní nouze, pak nepochybně i o tomto se v naší ústavní stížnosti budeme zmiňovat," avizoval Sobotka. Jen jestli se do té doby zase nerozmyslí.
