Znárodněný svátek aneb Jak nám KSČ lhala

Tragikomičtější svátek než 28. říjen nemáme, do roku 1987 jsme ho totiž ctili jako Den znárodnění a dnes zase slavíme výročí už 22 let zaniklého státu.

Kdo má alespoň čtyřicet, ten si na tu podivnost určitě pamatuje. Sám jsem ji zažíval se soudružkou třídní učitelkou Š., která vždy v půli října poskládala z barevných písmen datum 28. říjen a s nápisem Den znárodnění ho připíchla na nástěnku. Nevědomost neomlouvá, v osmé třídě v roce 1982 jsem ale věru netušil, která bije. Že v říjnu 1945 podepsal prezident Edvard Beneš čtyři dekrety, jimiž zničil na tři tisíce podnikatelů, kteří zaměstnávali asi 800 tisíc lidí. Snad kdybych otevřel tehdejší Rudé právo, mohl jsem se dozvědět: "V roce 1945 se uskutečnilo znárodnění klíčového průmyslu a bank a brána socialismu se doširoka otevřela." A když bych si v Rudém právu z 28. října 1982 četl ještě pár minut, dostal bych "nalejvárnu", že tento den v roce 1918 sice vzniklo Československo, ale byl to jen "důsledek mohutné revoluční vlny, která se vzedmula v Rusku a vznesla zápalnou jiskru i do našich zemí".

Pamatuji, jak nám tehdy soudruh učitel a dějepisář U. s vážnou tváří vyprávěl, že Československo vzniklo 14. října 1918 povstáním dělnické třídy. Ano, 14. října se skutečně stávkovalo, a to na protest proti vývozu potravin a zboží z Čech do zaalpských zemí. Republika vznikla až 28. října, a spíše shodou šťastných náhod, když byl Praze na Václavském náměstí vyvěšen text nóty rakousko-uherského ministra zahraničí Andrássyho, jenž byl pochopen jako kapitulace monarchie. A jak souvisí 28. říjen 1918 se znárodněním z října 1945? Po únorovém puči 1948 potřebovala strana vytlačit z kalendáře i národní paměti právě výročí založení republiky svázané s politiky, na něž nový režim dštil síru - od Kramáře přes Masaryka po Klofáče. Den znárodnění tedy nahradil dosavadní svátek z pozice zákona.

Celkově bylo v říjnu 1945 znárodněno více než tři tisíce podniků, ve kterých pracovalo 61,2 procenta všech průmyslových zaměstnanců! Dekrety sice hlásaly, že o fabriku přijdou jen podnikatelé s 500 a více zaměstnanci, ale limit měl řadu výjimek. Třeba v textilkách a tiskárnách byl stanoven na 200 zaměstnanců. Se zavedením Dne znárodnění ovšem v kalendáři nastal pěkný zmatek. Režim rozhodl, že se bude slavit 28. října, neboť v tento den v roce 1945 prý český lid znárodnění spontánně slavil statisícovou manifestací na Václavském náměstí v Praze. Bylo to ale trochu jinak. Náměstí se dělníky zaplnilo už ve čtvrtek 25. října a prezident Beneš čtyři znárodňovací dekrety podepsal dokonce již ve středu 24. října. Souvislost znárodnění s 28. říjnem je tedy nulová, ale měnit data historických událostí, to v totalitních systémech není nic zvláštního.

* Proč komunisté neslavili Den znárodnění ve výroční den, tedy 24. popřípadě 25. října?

* Jaký má smysl slavit svátek už 22 let neexistujícího Československa?

* Kdo mohl za to, že se v roce 1987 ještě slavil Den znárodnění a o rok později už výročí založení Československa?

* Komu ublížilo znárodnění z roku 1945? A proč tehdejší velké křivdy nelze dodnes napravit?

* Byl prezident Beneš pod tlakem komunistů, nebo znárodnění sám považoval za dobrý krok?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE NYNÍ V PRODEJI.