Rudá partaj
Zpanštění, sebeuspokojení! Semelová tepala šéfy komunistů

Vnitrostraničtí kritici vedení KSČM, které bude večer na sjezdu obhajovat po čtyřech letech mandát, vytýkají předním tvářím strany, že komunisté nejsou vidět, nereagují včas na výzvy a stali se součástí establishmentu. Nespokojení voliči podle nich raději hledají nově vznikající hnutí. "Zpohodlnění, zpanštění a sebeuspokojení," popsala svůj pohled na nejsilnější opoziční stranu poslankyně a zastánkyně radikálního křídla KSČM Marta Semelová.

Delegáti sjezdu KSČM budou volit nového předsedu strany pouze ze dvou kandidátů. Dosavadního předsedu Vojtěcha Filipa vyzvali původně pražský zastupitel Ivan Hrůza a bývalý místopředseda ÚV KSČM Josef Skála. V kandidátském projevu však Hrůza oznámil, že nebude tříštit hlasy, proto podpoří druhého protikandidáta

Poslanec Stanislav Grospič, který na sjezdu před čtyřmi lety v Liberci neuspěl v souboji s nynějším předsedou Filipem, uvedl, že je třeba "komunistickou stranu posunout na zcela jinou platformu", změnit program, více se soustředit na spolupráci s odbory. Nynější vedení se podle něj příliš upíná na parlamentní a zastupitelskou práci.

KSČM není podle Semelové alternativou pro voliče. "Opatrná vyjadřování k nám mladé nepřivedou," konstatovala politička, která čelila kvůli výrokům o popravené političce Miladě Horákové či o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 žalobě. Jako další delegáti Semelová upozornila na snižující se členskou základnu KSČM. Hrozí podle nich nejen ubývání členů, ale i základních organizací. Podle podkladových dokumentů strany hrozí to, že za pět let může klesnout počet jejích členů na 20 až 25 tisíc. I tak by KSČM patřila k početným stranám, druzí lidovci měli v roce 2014 k 28 tisícům členů.

"Spolupráce ve vedení strany je na bodu mrazu, vedení musí táhnout za jeden provaz," uvedla Semelová. Centrum by se podle ní také mělo věnovat organizaci celostátních akcí, nenechávat je jen na okresních organizacích. Z Prahy by podle ní měly být organizovány protesty proti válkám, NATO, "kolaboraci vlády se sudetskými Němci či roztahovačské církvi". Jako příklad uvedla mezinárodní výzvu k protestním akcím v souvislosti s červencovým summitem NATO v Polsku. "My mlčíme," řekla.

Filip vede KSČM 11 let a je tváří umírněnější části KSČM. Pokud bude znovu zvolen, neplánuje velké programové změny. KSČM podle něj posiluje svou autoritu ve společnosti. V projevu shrnujícím poslední čtyři roky vyzdvihl zisk hejtmanského křesla i 33 komunistických mandátů ve sněmovně, kdy KSČM získala víc než sto tisíc voličů. I podle něj je pro budoucí volby nutné získat vedle stálých i nerozhodnuté voliče. Je podle něj třeba oslovit nerozhodnuté a naštvané voliče argumenty, nikoli populismem a bulvárem. Srozumitelně je podle něj třeba oslovit například nemilitantní ekologicky smýšlející voliče "rudozeleným programem", zaměřit se na mladé.

Stínová vláda musí podle Filipa rychleji reagovat na změny ve společnosti a strana se musí výrazněji vyhranit proti antikomunistům.

I když média spekulují o tom, že by Filip nemusel funkci obhájit, výsledky hlasování naznačují, že na sjezdu mají jeho zastánci převahu. Podle některých vystupujících by KSČM neměla na veřejnosti vystupovat jako dvoukolejná a měla by návrhy na změny nechat na vnitrostranickou debatu.