Omezení
Populisté atakují práva žen, míní expertky

S nástupem populistů, konzervativců a nacionalistů k moci sílí v Evropě snahy o omezování práv žen. Potřeba a zajištění rovných šancí pro muže a ženy se začíná zpochybňovat. V Praze na konferenci "Dejme (že)nám šanci a mužům příležitost" to prohlásily expertky na problematiku rovnosti z několika evropských zemí. Postoj k právům žen se podle nich odrazil i v nenávistných reakcích na kampaň #MeToo neboli I já proti sexuálnímu obtěžování.

"Nedávná kampaň ukázala, jak je problém sexuálního násilí v Česku rozšířený. Je zklamání vidět takové reakce. Pro oběti sexuálního obtěžování je složité o tom hovořit," uvedla šéfka České ženské lobby (ČŽL) Jana Smiggels Kavková. ČŽL zastřešuje tři desítky organizací na podporu žen, dětí či rodin.

Také podle Roberta Basche, výkonného ředitele Nadace Open Society Fund Praha, je zarážející, s jakou ochotou lidé v Česku fakta o domácím a sexuálním násilí popírají. "Často slýcháme, že ženy přehánějí. Je důležité o problému otevřít diskusi, jen tak může nastat nějaký posun," uvedla prezidentka evropského feministického think tanku Gender5+ Agnés Hubertová.

Eurokomisařka Věra Jourová ve videopozdravu uvedla, že práva žen jsou v roce 2017 "atakována a odmítána". Evropská komise představí brzy plán kroků k rovnému odměňování. Ženy v EU v průměru vydělávají o 16 procent méně než muži, v Česku je to o 22 procent. "Rovnost žen a mužů je základní právo. Společnost může prosperovat jen tehdy, pokud ženy a muži, chlapci a děvčata budou moci využívat všech svých práv," řekla Jourová.

Omezování práv žen začíná podle expertek na genderovou problematiku u reprodukčních práv. Populistické vlády sahají třeba k omezování možnosti potratů a k prosazování jejich zákazu. Aktivistky jmenovaly Polsko či Chorvatsko.

"Populistická, nacionální a konzervativní hnutí atakují ženská práva. Pokud chceme posílit demokracii, protože i ta je v některých zemích pod palbou, tak to nepůjde bez podpory práv žen," řekla Smiggels Kavková.

Podle Hubertové populistické lídry volí významná část obyvatel států. Důvodem bývají ekonomické nerovnosti i pocit ztráty starých jistot, mladí hledají zas východisko ve víře a radikalizaci, řekla.

"Mnoho lidí v našich zemích touží po hierarchii a pevném řádu, po něčem, čeho by se drželi. Tradiční rozdělení rolí žen a mužů je jednou z takových věcí. Tyto lidi nemůžeme považovat za hloupé. Mají volební právo a volí ty politiky, kteří by mohli výdobytky snižovat," řekla bývalá šéfka Maďarské ženské lobby Borbála Juhászová. Podle ní významnou roli hraje i chudoba. "Když jsme chudí, můžeme si s rovností - s prominutím - vytřít zadek," poznamenala. Feminismus označila za jedno z nejúspěšnějších hnutí 20. století.

Chorvatská spisovatelka Slavenka Drakulicová vidí rozdíl mezi ženskou emancipací na východě a západě Evropy. Zatímco západní ženy si musely svá práva v minulých desetiletích vybojovat, ženám z východu je formálně zajistil komunistický režim. "Celé generace mladých žen vyrostly ve východní Evropě s pocitem, že emancipace je dána a nikdo jim ji nemůže vzít. Neuvědomují si nebezpečí, že by jim práva mohl někdo odebrat, pokud je nebudou bránit," řekla.

Podle expertek ženy boj o rovnost bez mužů nevyhrají. "Ve Francii existuje přísloví: Nemůžete donutit osla pít, když nemá žízeň. Muži se o problém nejdřív musí začít zajímat," uvedla Hubertová. Podle ní muži začínají věnovat pozornost třeba slaďování práce a rodiny, mnoho z nich se chce víc věnovat svým dětem. "Jsem přesvědčena, že muži se připojí k boji, pokud budou mít pocit, že se hájí i jejich zájmy," dodala.