Kurzy a školení
Poslanci chtějí dotace na zaměstnávání lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce

K zaměstnávání lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce a jsou sociálně znevýhodněni, by měl pomoci návrh zákona o integračním sociálním podniku, jenž podali poslanci ČSSD, Pirátů a KSČM. Podnik by mohl za splnění předepsaných podmínek dostávat státní příspěvky na platy těchto zaměstnanců i na různé kurzy a školení. Rozpočtové dopady předkladatelé odhadli na asi miliardu korun ročně.

Postavení integračního sociálního podniku by mohl stát podle předlohy přiznat zaměstnavateli, mezi jehož pracovníky by bylo nejméně 30 procent dříve dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Tito lidé by zároveň museli mít například nízkou úroveň vzdělání, být v exekuci, bez střechy nad hlavou nebo po výkonu trestu či pobírat dávky v hmotné nouzi.

"Ukazuje se, že bez pomoci a intervence státu se těmto lidem ve většině případů na běžném trhu práce nedaří získat a udržet zaměstnání," sdělil v tiskové zprávě předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. Integrační sociální podniky by měly podle zdůvodnění sloužit k přípravě sociálně znevýhodněných lidí na to, aby se mohli dostat na běžný pracovní trh.

Zaměstnavatel v postavení integračního sociálního podniku by mohl dostávat na platy těchto lidí a odvody za ně až stoprocentní příspěvek v prvním roce, 75procentní ve druhém roce a 50procentní ve třetím roce. Nejvýše by mohl činit dvojnásobek minimální mzdy. Půl roku by mohl čerpat dotaci až tři čtvrtiny minimální mzdy na kurzy a školení, například i ve finanční gramotnosti a v dluhovém poradenství.

"Pokud se podaří v rámci integračních sociálních podniků zaměstnat 3800 znevýhodněných osob, investice se vyplatí i ekonomicky. Stát zaplatí méně než v případě, že by tyto osoby zůstaly nezaměstnané," uvedla Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Podle místopředsedkyně pirátské strany Olgy Richterové přidělování postavení integračního sociálního podniku podle zákonných podmínek pomůže rozlišit zaměstnavatele, kteří znevýhodněným lidem skutečně pomáhají, od těch, kteří to o sobě jen tvrdí.

Předlohu nejprve posoudí vláda, na což má měsíc. Teprve potom se budou moci návrhem začít zabývat poslanci. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období je takřka jisté, že předloha do voleb přijata nebude a spadne takzvaně pod stůl.