Zmrazení platů se poslancům zase úplně nepovedlo. Přestože tříletý půst prošel v reformním balíku, poslanci a senátoři si stejně polepší. Vstříc jim vyšla nižší daň z příjmu, díky které ušetří tři tisíce měsíčně. Od příštího roku se zvednou i náhrady, například na pronájem kanceláří.
Náhrady vyplácené z rozpočtu Poslanecké sněmovny slouží například na pronájmy bydlení nebo kanceláří. Obojího umějí poslanci využít. Letos se částka na bydlení zvýšila na sedmnáct tisíc z původních zhruba třinácti. Toho se hned chytil předseda lidovců Jiří Čunek, jemuž ministerstvo pro místní rozvoj naúčtovalo přesně takové nájemné ve služebním bytě, tudíž nic nedoplácí.
Jak poslanci bojují s vlastními platy
Myšlenka na zmrazení platů zazněla poprvé v roce 2004. Tehdy ale senátoři přelstili předchozí zákon Špidlovy vlády a do odkladu služebního zákona, který se týkal policistů, hasičů a celníků, zakotvili i odmrazení platů ústavních činitelů. Ve sněmovně se návrh líbil a od roku 2005 rostou zákonodárcům platy o šest procent ročně. Ještě v závěru roku 2004 chtěla Grossova vláda poslancům a senátorům znovu platy zmrazit, proti byla ale tehdy opoziční ODS a komunisté. Snížení by prý nedopadlo na další státní úředníky, což přišlo ODS nespravedlivé. |
Více peněz bude příští rok třeba na kanceláře zákonodárců. Limit na proplácení nájmu se řídí velikostí obce, kde se kancelář nachází. V Praze je to zhruba 27 tisíc měsíčně. Původně to bylo přes dvacet tisíc. Protože je tato částka poměrně nízká a zákonodárci by zbytek museli doplácet ze svého, své kanceláře si zřizují v sídlech svých stran a prakticky tak partaje sponzorují. Příkladem mohou být komunisti.
"Pokud by byla nabídka nebytových prostor v Praze levnější, tak bychom mohli uvažovat o tom, že ušetříme Poslanecké sněmovně peníze," uvedl před časem v ČT místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Sněmovna má v rozpočtu na platy poslanců a europoslanců téměř 210 milionů korun z celkových více než 1,2 miliardy korun. V senátním rozpočtu je z celkových 604,5 milionu korun na platy senátorů vyčleněno přes 85 milionů. "Nicméně s ohledem na zmrazení platů představitelů státní moci se předpokládá, že desetina této částky bude vrácena do státního rozpočtu," sdělil tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka.
Základní plat bez dalších příjmů činí pro poslance a senátory 61 400 korun. S dalšími funkcemi, které zákonodárce zastává, se zvyšuje.
Pro místopředsedu sněmovního výboru je to sedm tisíc. Poslanci mají k dispozici i třicet pět tisíc na svého asistenta, dvacet až třicet tisíc na dojíždění, dvanáct tisíc na expertízy, šest tisíc na telefon, dvanáct set na kancelářské potřeby, hromadnou dopravu zdarma a podobně.
Foto: Lucie Pařízková
