Lidem, kteří i v důchodu dál pracují, by se místo mírného trvalého zvyšování penze měly nově začít odpouštět sociální odvody. Opatření se doplní do důchodové reformy. Koalice má na něm shodu. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Odpuštění sociálního pojištění pracujícím starobním důchodcům a důchodkyním navrhovalo ministerstvo práce do zákona už na podzim 2022. Výpadek příjmů na pojistném se tehdy odhadoval na čtyři až 4,5 miliardy korun ročně. Koalice se na záměru neshodla. Vláda ho tak loni na jaře z projednávané novely vyškrtla. Jurečka ho do reformy teď vrací.
"Je na tom shoda. Toto jsme teď doplnili do návrhu celé důchodové reformy, který máme vypořádaný (s vyřízenými připomínkami). Bude to součástí důchodové reformy," uvedl ministr. Vláda v programovém prohlášení slibuje, že práci v důchodu podpoří a seniorům "více zohlední celkové odpracované roky".
Podle podkladů k předloňskému návrhu zákona pracovalo 270.000 lidí v důchodu. Po odpracování 360 kalendářních dnů mohou nyní starobní penzisté a penzistky požádat sociální správu o zvýšení důchodu. Jeho zásluhový procentní díl jim trvale vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle Jurečky každoroční přepočítávání penzí sociální správu zatěžuje a lidé si přilepší o necelou stokorunu. Při odpuštění pojistného by jim podle výše jejich výdělku mohlo zůstat měsíčně několik stokorun i tisícikorun. Šéf resortu práce míní, že opatření bude lidi víc motivovat k tomu, aby nepřestávali pracovat hned při dosažení důchodového věku.
Jak navrhované odpuštění odvodů vypadá, není jasné. Vláda výslednou novelu s reformou penzí zatím nezveřejnila. Podle záměru, který kabinet loni na jaře z projednávaného zákona vyškrtl, neměli zaměstnaní penzisté platit na sociální zabezpečení tehdejších 6,5 procenta ze základu výdělku. S hrubou mzdou 25.000 korun by tak státu neposlali a nechali si asi 1600 korun měsíčně, u hrubé mzdy 30.000 korun by to bylo přes 1900 korun a u mzdy 40.000 korun asi 2600 korun. Zaměstnavatelům by se odvody nezměnily. Také živnostníci si měli ponechat 6,5 procenta ze zisku, sazba pojistného jim měla klesnout z 29,2 na 22,7 procenta. Ministerstvo práce tehdy spočítalo, že by po odpuštění sociálního pojištění 270.000 pracovníků stát ročně přišel o čtyři až 4,5 miliardy korun.
Sazba pojistného se letos od ledna zvedla ze 6,5 na 7,1 procenta, tedy o 0,6 procenta na nemocenské odvody. Výpadek by tak byl vyšší. Zhruba od poloviny 30. let mají do důchodu začít také odcházet nejsilnější ročníky takzvaných Husákových dětí ze 70. let. Dá se předpokládat, že na trhu práce pak zůstane výrazně víc penzistů než dnes. To by se promítlo i do vyšší ztráty příjmů státu.
S odpuštěním odvodů zaměstnaným důchodcům nesouhlasili zaměstnavatelé a odbory. Navrhovali naopak penzi za "přesluhování" víc zvedat. Poukazovali na to, že zatímco mladší senioři mají důchod a výdělek, ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemůžou. Podle ministra jsou mladší senioři aktivnější a mají vyšší náklady a v pozdějším věku mohou v případě potřeby získat příspěvek na péči.
