Praha má pomník Horákové. Političtí vězni protestovali

Kolem dvou set lidí přišlo na náměstí Hrdinů v Praze, kde Česká strana národně socialistická pořádala slavnostní odhalení pomníku Milady Horákové, popravené komunistickým režimem po vykonstruovaném procesu.

Pomník také připomíná dalších 234 obětí komunismu, jejichž seznam jsou organizátoři připraveni doplňovat či upřesňovat na základě podnětů občanů. Od akce se kvůli příspěvkům komunistů na pomník distancovali političtí vězni.

"Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním, abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno. Jdu s hlavou vztyčenou, musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbude úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá. A co jiného je život než boj," napsala Horáková v dopise před popravou, který dnes zazněl na Náměstí hrdinů.

ČSSD přispěla nejvíc

Při slavnostním aktu vystoupili s projevy zástupci České strany národně socialistické a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Sociální demokraté i on osobně na realizaci pomníku nejvíce přispěli. Krátký projev měl předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Řečníci hovořili o politické dráze Horákové, její účasti v protinacistickém odboji a o její oddanosti odkazu prvních československých prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše.

Peníze dali i komunisté

Vlček připomněl, že na pomník finančně přispěli i komunisti. Považuje to za jistý druh omluvy, která ale nestačí. "Omluvy jsou málo za zmařený život," přiznal i komunistický senátor Vlastimil Balín, který se účastnil odhalení pomníku. Pomník chápe jako připomínku toho, co už se nesmí nikdy opakovat. "A ten symbol tady teďka bude stát a myslím si, že i já sem občas zajdu a tiše postojím a položím kytičku, protože justiční vražda prostě zůstane justiční vraždou," řekl.

Finanční příspěvky komunistických předáků ale vyvolaly rozruch. Nejemotivněji reagovala předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, která to označila za drzost a urážku Horákové. Představitelé konfederace se proto odhalení neúčastnili.

Na závěr zazněla Česká státní hymna. Za ni připojil aktivista Jan Šinágl, který se účastní takřka všech veřejných politických akcí, slovenskou hymnu. Dodal, že Horáková žila a bojovala za Československo.

Podle národních socialistů je pomník společnou iniciativou socialistických stran. Přispěla na něj ale i Městská část Praha 4 a řada jednotlivců. Autory pomníku s bronzovou bustou političky jsou sochař Milan Knobloch a architekt Jiří Lasovský.

Horáková byla v protinacistickém odboji. Po válce byla poslankyní za národní socialisty. Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešla z politiky. Následující rok byla zatčena, ve vykonstruovaném procesu odsouzena za údajnou velezradu a špionáž a 27. června 1950 popravena.

Foto: ČTK