V Praze by se měl navýšit počet míst na víceletých gymnáziích. Vyplývá to z Dlouhodobého záměru rozvoje školství v hlavním městě do roku 2028, který dnes schválili pražští radní. Dlouhodobý plán Prahy se letos neslučuje se záměry ministerstva školství (MŠMT), které podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) dlouhodobě víceletá gymnázia rozšiřovat nechce.
Důvodem záměru města je podle Klecandy mimo jiné to, že na pražská víceletá gymnázia se hlásí děti z jiných krajů, a kapacity tak pro Pražany nestačí. Dlouhodobý plán města musí ještě schválit MŠMT. Jeho vyjádření ČTK zjišťuje.
"MŠMT říká, že se nemají navyšovat víceletá gymnázia, ale v Praze pak (při přijímacích zkouškách) nestačí (k přijetí) například percentil 80, a v jiném kraji stačí i 30 bodů. Takže aby nebyla tahle nerovnost, tak chceme navýšit osmiletá gymnázia," řekl Klecanda po jednání. V případě že by Praha nemohla víceletá gymnázia rozvíjet, tak by byla na místě takzvaná spádovost, tedy přijímání uchazečů podle místa trvalého bydliště, dodal.
Dlouhodobý plán schválený radními však letos není v souladu se záměry ministerstva, které podle Klecandy kapacity zejména osmiletých gymnázií navyšovat dlouhodobě nechce. "Je to ale v jednání s panem ministrem (školství) Bekem (STAN)," sdělil Klecanda.
Podle radního pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) Praha nemá nijak zásadní problém s investicemi do školství, tedy s financováním výstavby a přistavováním budov, problémem jsou však zejména mzdy a provozní náklady. "Náklady na mzdy a na provoz nejsou všude stejné, takže Praha doplácí výrazně víc, čili náš problém je otázka provozních nákladů. Čím víc škol budeme provozovat, tím víc musíme doplácet, a ten doplatek pak bereme z rozpočtu Prahy a dáváme ho vlastně těm, kteří nejsou obyvateli Prahy," řekl Kovářík. O dostatku personálu, tedy zejména učitelů, pak podle Klecandy město jedná s pedagogickou fakultou.
Problémy s kapacitou škol v Praze byly kvůli velkému zájmu dětí ze Středočeského kraje v posledních letech opakovaně. Zástupci města před rokem v dubnu uvedli, že Praze chybí na výstavbu škol miliardy korun a žádali zapojení peněz od státu a vytvoření Státního fondu školské infrastruktury, tedy systém, ze kterého by se rozvoj školství financoval. Podle dřívější analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR) by v roce 2030 mohlo v pražských základních školách chybět 3000 míst a v roce 2050 až 18.000 míst.
Z výsledku hospodaření, který dnes schválili pražští radní, vyplývá, že hospodaření Prahy skončilo loni přebytkem zhruba 29,27 miliardy korun, což bylo meziročně asi o 13,76 miliardy více. Běžné provozní výdaje dosáhly částky 90,12 miliardy korun a na investice šlo zhruba 21,39 miliardy korun, což bylo meziročně o asi 631 milionů korun méně. Peníze chce vedení města využít například na školství nebo dopravní stavby.
Na osmiletá gymnázia v Česku se podle ministerstva letos v prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo asi 53 procent uchazečů, u šestiletých gymnázií bylo neúspěšných zhruba 68 procent. Výsledky druhého kola se zájemci dozví 21. června.
U víceletých pražských gymnázií tvořili uchazeči s trvalým bydlištěm v Praze v prvním kole přijímacích zkoušek letos 76,5 procenta všech přijatých na pražské školy. Zbytek byli zejména uchazeči, kteří mají trvalé bydliště v okrese Praha-západ či Praha-východ. Na pražské šestileté gymnázium, které měli uvedené jako prioritní, se dostalo 14,1 procenta uchazečů s trvalým bydlištěm v hlavním městě. U osmiletých to bylo 24,4 procenta uchazečů.
Střední školy zřizuje magistrát, dále také zřizuje vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy. Základní a mateřské školy mají na starosti městské části.
