Město Český Těšín vzniklo politickým rozhodnutím, oddělením někdejšího předměstí od starobylého města za řekou. Stalo se tak před 100 lety, 28. července 1920, rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi Československo a Polsko. Řeka Olše se stala hraniční řekou, na jejím levém břehu vzniklo nové město z předměstí starobylého Těšína. Rodící se Český Těšín byl tehdy malou obcí, ve které žilo něco málo přes 8000 obyvatel. Nyní ve městě žije přes 24 tisíc lidí, z nichž se na 15 procent hlásí k polské národnosti.
Zajímavostí, je že se již delší čas objevují návrhy na vypuštění slova "Český" z názvu města. Tento návrh architekta Karla Cieslara v září 2007 zamítlo zastupitelstvo města. Podle Cieslara nemá první část názvu geografické opodstatnění a byla ke slovu Těšín přidána uměle. Zastupitelé se ale shodli na tom, že se jedná o historický název.
Dominantou hlavního náměstí je neorenesanční radnice z roku 1928, jejíž pozoruhodný obloučkový štít s hodinami se stal předlohou pro logo města. Ve městě lze nalézt i památky odkazující k dříve početné židovské populaci, ve městě byly třeba tři synagogy.
Spor s Polskem
Po skončení první světové války v roce 1918 došlo mezi Československem a Polskem ke sporu o území Těšínska. Spor, který nabral dramatických zvratů, měl být řešen plebiscitem a do Těšína byly vyslány mezinárodní komise a vojenské jednotky k udržení pořádku. Nakonec však bylo Těšínsko rozděleno dohodou 28. července 1920 v belgickém Spa.
Český Těšín se stal z předměstí okresním městem. Nově konstituované město, rozkládající se na ploše asi 2,7 km2, tvořily tři hlavní katastrální části - Saská Kupa, Kamenec a Brandýs - s asi 8000 obyvateli. Český Těšín po svém zrodu vstřebal nejdůležitější prvky moderní architektury meziválečného období. Značnou úlohu sehrál i místní průmysl a živnosti. Nejvýznamnějším místním výrobním odvětvím byly stavitelské firmy. Centrem kulturního života se po roce 1933 stala kavárna Avion, přistavěná ke starému hotelu National, přímo u mostu pod zámkem. Významným místním podnikem byla tiskárna a nakladatelství K. Prochasky.
Na základě mnichovského diktátu Polsko v roce 1938 obsadilo větší část Těšínska, které bylo součástí Československa a město Těšín bylo opět spojeno v jeden celek. Zůstalo také spojeno po dobu druhé světové války, kdy celá oblast patřila Třetí říši. Město, které utrpělo za války jen minimální škody, uvítalo osvoboditele 3. května 1945. A opět se rozdělilo podle hranic z roku 1920.
Zrušení hraničních přechodů
Poválečný vývoj obou měst začínal pozvolna. Teprve koncem šedesátých let začínají vyrůstat satelitní sídliště. V roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města. V roce 2014 se střed města stal památkovou zónou. Díky společnému vstupu České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru v roce 2007 byly zrušeny hraniční přechody.
První písemná zmínka o Těšíně je uvedena v listině papeže Hadriána IV. pro vratislavského biskupa Valtera z 23. dubna 1155. Jednalo se o hrad Těšín (Tescin), který byl střediskem hradského obvodu - kastelánie. Z podhradí na opevněném ostrohu nad řekou Olší, které je uváděno již v roce 1223, vzniklo město. Městská práva jsou bezpečně doložena k roku 1290. V té době již byl sídelním městem těšínského knížete Měška I. Piastovce. Poměrně malé Těšínské knížectví nikdy nehrálo příliš významnou historickou úlohu, někteří z jeho vládců mají své pevné místo v dějinách českých zemí.
Historické město
Například dcera prvního těšínského knížete Měška I. Viola byla manželkou posledního Přemyslovce Václava III., těšínský kníže Přemysl I. byl osobním přítelem a diplomatem císaře Karla IV. a jeho syna Václava. Smrtí poslední těšínské kněžny Alžběty Lukrécie v roce 1653 rod těšínských Piastovců vymřel a knížectví jako léno Koruny české připadlo Habsburkům, kteří zde potom vládli až do roku 1918.
Město Těšín se rychle rozvíjelo. Knížata zde razila vlastní mince, rozvíjela se řemesla. Zde vyráběné zdobené lovecké pušky byly podle města nazývané "Těšínky". Město vstoupilo do historie v roce 1779, kdy byl podepsán takzvaný těšínský mír, který ukončil spor o bavorské dědictví.
Pronikavý rozvoj města nastal po roce 1870, kdy byl zahájen provoz na Košicko-bohumínské dráze. Důležitou roli sehrál Těšín ještě za první světové války, kdy zde byl v letech 1914-1917 umístěn generální štáb a hlavní velitelství rakousko-uherské armády.
