Při nehodě rychlíku z Krakova u Studénky na Novojičínsku zemřely čtyři ženy a dva muži, další člověk zemřel v nemocnici. Zraněno bylo 67 cestujících, z toho třináct těžce. On-line deníku TÝDEN.CZ to řekl mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl. České dráhy uvedly, že zemřelé ženy jsou Češky a mrtvými muži jsou Polák a Ukrajinec.
Sedmá oběť zemřela odpoledne v novojičínské nemocnici. "Bylo to mladý muž z Ukrajiny," uvedla mluvčí nemocnice Simona Součková.
NA FOTOGALERII SE PODÍVEJTE ZDE.
Novojičínská nemocnice přijala celkem osm lidí. Muž z Ukrajiny měl podle Součkové zranění smrtelná zranění a amputovanou končetinu. "V této chvíli další mladý člověk je v kritickém stavu a bojuje o život. Měl obrovské ztráty krve. Má také amputovanou končetinu, těžké poranění břicha a ruky," řekla Součková. Další pacient leží na jednotce intenzivní péče.
Údaje o počtu zraněných se liší. Podle Humpla bylo v nemocnicích ošetřeno 65 lidí, podle policie o dva více. Mezi zraněnými je také 11 Poláků, dva Francouzi, dva Slováci a jeden Ukrajinec.
Škoda za miliony korun
"Ve vlaku jelo 123 cestujících," uvedla náměstkyně ministra vnitra Lenka Melicharová Ptáčková. Původní odhady hovořily o deseti mrtvých a stovce zraněných. "Škoda je 136 milionů korun," řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Některé oběti se zatím nepodařilo identifikovat. Těžké zranění utrpělo 13 lidí. Lidé mají krvácivá zranění, zlomeniny, poranění mozku a vnitřní zranění. Stav některých z nich je velmi vážný. Mezi zraněnými jsou dva Francouzi, kteří byli převezeni do nemocnice v Bílovci.
"Dva zranění Poláci jsou ve Fakultní nemocnici, jeden v městské ostravské nemocnici a jeden v Hranicích," řekl polský konzul v Ostravě Jerzy Kronhold. Fakultní nemocnice v Ostravě ale podle svého mluvčího Tomáše Oborného ošetřila čtyři polské pacienty a jeden z nich byl hospitalizován. "Polský pacient má tržné rány a zhmožděniny, leží na ortopedii a už mluvil se svou rodinou," řekla mluvčí městské nemocnice v Ostravě Anna Vidiševská. Mladý Polák s podobnými zraněními leží také v hranické nemocnici.
Souprava rychlíku EuroCity Comenius, který mířil z Krakova do Prahy, najela asi v půl jedenácté dopoledne do ocelové konstrukce sloužící k výstavbě mostu, která se zřítila těsně před projíždějící vlak. K neštěstí došlo zřejmě kvůli opravě mostu - část opravované konstrukce se mohla zřítit vinou poruchy na sbíhacím zařízení.
"Strojvedoucí vypověděl, že viděl, jak se část mostní konstrukce houpala. Zatáhl za rychlobrzdu a snížil rychlost ze 135 km/h na 125 km/h," řekl Jan Kučera z Drážní inspekce. Ocelová konstrukce, do níž se lije beton, pak spadla těsně před vlak. Vykolejila lokomotiva a šest osobních vagonů.
Strojvůdce nehodu přežil. "Muže zachránilo, že spustil brzdu a běžel do strojovny, takže ho nesmetl přímý náraz," uvedl mluvčí hasičů Petr Kůdela. "Už se s tím nedalo nic dělat. Už nikdy nenastoupím do vlaku," řekl novinářům strojvůdce mezinárodního rychlíku.
Šéf moravskoslezských hasičů Zdeněk Nytra řekl, že záchranáři už vyprostili všechny cestující, kteří nehodu přežili. Nyní již poněkolikáté procházejí celou soupravu, aby měli jistotu, že uvnitř nikdo živý nezůstal. "S těly lidí, kteří zahynuli, jsme zatím nehýbali," uvedl Nytra. Po jejich vyproštění nastoupí těžká technika, která vozy roztrhne. Záchranáři se psy prohledávají také okolí místa neštěstí.
Policie věnuje i zvláštní pozornost okolnostem, které doprovázely práce na opravě mostu. "Už zahájila vyšetřování lidí odpovědných za jeho rekonstrukci," uvedla náměstkyně ministra vnitra Melicharová Ptáčková.
Na místo přijel premiér
Krizové centrum pro pozůstalé se z Hlavního nádraží přestěhovalo do Holešovic. Lidé, kteří pokračují z havarovaného spoje, tam přijedou Pendolinem po šestnácté hodině. Pro identifikaci mrtvých cestujících byla zřízena speciální linka 974 723 201 a 974 723 202.
První náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr, který v nepřítomnosti zastupuje ministra Tomáše Julínka, nařídil, aby byly zastaveny plánované operace ve státních nemocnicích na celé Moravě. Odborníci, kteří byli mimo, se okamžitě přesunuli vrtulníky do nemocnic. "Tím se vytvoří kapacita pro urgentní, vysoce specializovanou lékařskou pomoc pro zraněné z vlakového neštěstí," řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
"Za stanicí Studénka začal vlak prudce brzdit a brždění po chvíli skončilo nárazem," popsal redaktorovi on-line deníku TÝDEN.CZ zážitek z vlaku šestačtyřicetiletý Zdeněk Rohál z Karviné, který cestoval do Prahy na koncert Iron Maiden. Příznivci této kapely tvořili velkou část cestujících.
Podle něj ve třetím vagonu od konce, kde seděl, nedošlo k vážným zraněním, mnoho pasažérů ale spadlo ze sedaček a vládl tu velký chaos. "Co můžete čekat ode dne s datem 8. 8. 2008," povzdechl si Rohál. "Koncert asi nestihnu, ale hlavně že jsem přežil."
Šéf stavby: Netuším, co se stalo
Silniční most přes železniční trať opravoval Moravskoslezský kraj, který je jeho vlastníkem. Podle internetových stránek města Studénka rekonstrukce začala 16. dubna a skončit měla v polovině října.
Mluvčí Moravskoslezského kraje Barbora Odstrčilíková řekla, že kraj je pouze investorem stavby. Dodavatelem je společnost ODS - Dopravní stavby Ostrava.
Ředitel společnosti Tomáš Vítek na místě neštěstí řekl, že si nedovede nehodu vysvětlit. "Zřejmě se jednalo o technickou závadu, kterou má na svědomí subdodavatel, který zajišťoval vysunutí konstrukce nad trať. Tyto práce ale dnes neprobíhaly, musela by se totiž zastavit doprava," řekl Vítek.
ČTĚTE TAKÉ: Mosty jsou často ve špatném stavu, varují silničáři
Podle posledních informací se nehoda stala při přípravě na zasunutí ocelové konstrukce. Příčinou uvolnění mohla údajně být porucha na sbíhacím zařízení (lisech). Přesné příčiny jsou zatím stále předmětem vyšetřování. "V tuto chvíli společně s vyšetřovateli policie a Drážní inspekce a se zástupci subdodavatele stále zjišťujeme, proč přesně k pádu mostní konstrukce do kolejiště došlo. Jakmile budeme o příčinách neštěstí mít více informací, neprodleně je poskytneme veřejnosti," sdělil mluvčí společnosti Dopravní stavby Ostrava Dan Šabík.
Nejtragičtější vlakové nehody |
118 obětí - 11. listopadu 1960 - Dosud největší železniční neštěstí v historii českých zemí zapříčinila srážka osobního vlaku s plně obsazeným motorovým vlakem mezi Stéblovou a Čeperkou na Pardubicku.
103 obětí - 24. prosince 1953 - Při srážce rychlíku a osobního vlaku u stanice Šakvice na trati Brno-Břeclav.
34 obětí - 21. prosince 1950 - U Podivína na Břeclavsku se na přejezdu srazil rychlík s autobusem ČSAD.
31 obětí - 11. prosince 1970 - Srážka expresu s vykolejenými vagony u stanice Řikonín u Tišnova na Brněnsku.
23 obětí - 28. července 1969 - Srážka osobního vlaku s autobusem ČSAD na chráněném železničním přejezdu v obci Bezděčín u Mladé Boleslavi.
19 obětí - 24. června 1995 - Osobní motorový jednovagonový vlak se srazil se čtyřmi nákladními vagony u obce Krouna na trati mezi Poličkou a Skutčí na Chrudimsku.
14 obětí - 21. září 1965 - Srážka nákladního vlaku s osobním vlakem na zastávce Praha-Hloubětín.
14 obětí - 25. srpna 1990 - Osobní vlak se střetl s manipulační soupravou u obce Spálov na Semilsku.
11 obětí - 23. února 1970 - Nedaleko Valašského Meziříčí se srazil osobní vlak s lokomotivou. |
Foto: Karel Šanda
