Organizace Člověk v tísni vyzvala prezidenta Miloše Zemana, aby zrušil pozvání prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova do Prahy. Podle ní se jedná o představitele represivního režimu, který neváhá zneužívat své občany k otrocké práci. Zeman dnes v otevřeném dopise uvedl, že Karimova pozval jeho předchůdce. Zástupcům humanitární organizace popřál "více informovanosti a méně pokrytectví".
"Naléhavě Vás žádáme, abyste zvážil možnost zrušit toto pozvání. Pokud se nicméně rozhodnete schůzku uskutečnit, rádi bychom na Vás apelovali, abyste během ní požádal prezidenta Karimova o vysvětlení výše zmíněného vážného porušování lidských práv," napsal Člověk v tísni v otevřeném dopise, který v pondělí předal prezidentské kanceláři.
"Za prvé, mýlíte se hned v první větě svého otevřeného dopisu. Uzbeckého prezidenta Islama Karimova pozval můj předchůdce a je věcí diplomatické zdvořilosti, že nový prezident přejímá závazky svého předchůdce. Nevšiml jsem si, že byste protestovali proti návštěvě Václava Klause v Uzbekistánu," napsal Zeman na začátku své odpovědi.
Člověk v tísni se na Zemana obrátil ve jménu třiceti světových i českých nevládních organizací zabývajících se lidskými právy. "Oslovili nás kolegové z Human Rights Watch a uzbečtí disidenti, zda bychom jim pomohli protestovat proti cestě Karimova do Prahy. Stav lidských práv v Uzbekistánu nás zajímá, protože sledujeme celý postsovětský prostor a v mnoha zemích v regionu pracujeme," uvedl vedoucí východoevropských programů společnosti Člověk v tísni Rostislav Valvoda.
Podle Zemana se Karimov v nedávné době setkal s předními politiky Evropské unie a USA ho řadí mezi partnery v boji proti mezinárodnímu terorismu. "Nevšiml jsem si, že byste proti tomuto americkému stanovisku protestovali," uvedl na adresu humanitární organizace.
Člověk v tísni ale tvrdí, že se uzbecký prezident za posledních pět let vydal do Bruselu jen dvakrát. "V roce 2011 se s ním mnozí vysocí představitelé EU odmítli setkat, mezi nimi i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy nebo vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová," uvedla organizace.
Volba Zemanových partnerů k politické diskusi se v poslední době setkává s kritikou humanitárních organizací. Apelují na něj například, aby v Praze nepřijímal ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, proti němuž se v jeho zemi organizují masové demonstrace.
Kvůli Janukovyčovi obdrží Zeman ve středu další petici. Jeho kanceláři ji předají zástupci občanských iniciativ Chceme demokratickou Ukrajinu, Bez komunistů.cz a Nikagda nězabuděm. Zároveň bude Kanceláři prezidenta předána další petice vyjadřující podporu svobodné Ukrajině nazvaná "Stop diktatuře na Ukrajině". "Lidé z iniciativy Euromaidan Brno v ní shromáždili také přes tisíc podpisů," oznámil mediální zástupce zúčastněných iniciativ Petr Marek.
Zeman na Hradě přijal také arménského prezidenta Serže Sargsjana. Arménský prezident obhájil svůj mandát před rokem, když ve volbách získal téměř 59 procent hlasů. Zahraniční pozorovatelé při hodnocení voleb ocenili pokrok ve srovnání s minulým hlasováním v roce 2008, kritizovali ale "nedostatek politické soutěže" během volební kampaně.
