Privatizaci zdravotnictví nepřipravujeme, říká náměstek

Budou-li pojišťovny akciovými společnostmi, zaplatíme za péči víc a bude méně kvalitní, říkají kritikové plánované reformy zdravotnictví. Není to pravda, zákony naopak pojišťovnám vymezí přesná pravidla fungování a budou garantovat lidem péči, oponuje náměstek ministra. Boj o zdravotnickou reformu se rozhodne ve sněmovně.

S argumentem, že nezisková akciovka je stejný nesmysl jako „suchá voda“, vystoupil v pondělí sociálnědemokratický stínový ministr zdravotnictví David Rath. „Zatímco dnes jsou náklady pojišťoven okolo tří procent prostředků, u akciových společností tento podíl může vzrůst na patnáct nebo i dvacet procent,“ líčil možná úskalí.

„Spíše bychom se měli ptát, jestli na světě existuje socialistická příspěvková organizace,“ zlobí se Julínkův náměstek Marek Šnajdr, podle něhož kritici vytrhávají informace z kontextu. „Vy si myslíte, že politiky řízená zdravotní pojišťovna je efektivní instituce?“ dodává provokativně. Konkurence a akciové společnosti, vlastněné třeba i obcemi, univerzitami nebo státem, jsou podle něj vyzkoušeným systémem pro zajištění kvality.
 
Podle něj nová legislativa umožní pojišťovny kontrolovat a sankcionovat je, pokud pacientům nezajistí potřebnou péči. „Dneska pojišťovnám o pojištěnce nijak zvlášť nejde. Když vám pojišťovna nesežene praktika nebo nezajistí operaci, nemůžete s tím nic dělat,“ upozorňuje.

Akciové společnosti vydělávat nemusejí

Podle Šnajdra je obava z nemalých zisků pojišťoven nesmyslná. Po reformě zákon omezí náklady, které bude pojišťovna moci využít na svůj provoz – zřejmě kolem tří procent. „Jen z tohoto limitu budou moci tvořit zisk,“ zdůrazňuje. Akciová společnost navíc nutně neznamená, že na ní mají akcionáři vydělávat; pokud by existovala na neziskovém principu, budou se vydělané peníze investovat zpět do péče. „Ziskem bude i veřejný prospěch,“ dodává Šnajdr.

Systém akciových pojišťoven kritizuje i lékař a ekonom Petr Fiala, který zpracovává analýzy zdravotnictví pro Asociaci českých a moravských nemocnic. Ten se domnívá, že hledat inspiraci v USA je riskantní: na obdobnou zdravotní péči, jaká je u nás, jde v USA podle jeho informací asi 16 procent HDP, zatímco v Česku nám stačí 7,2 procenta. „Domnívám se, že náš plánovaný systém je v Evropě standardní, podobně to funguje například v Holandsku nebo Švýcarsku,“ oponuje Šnajdr. Ve Švýcarsku ale za zdravotní péči platí druhý nejvyšší podíl HDP ze zemí OECD: 10,9 procenta (údaj z roku 2005).

Nemocničních lůžek bude moc

Petr Fiala kritizuje také plánovaný počet lůžek a strukturu nemocnic. Podle něj jsou lůžka ve velkých komplexech dražší na provoz a plánovaných devět velkých nemocnic je zbytečně moc. „Ve srovnatelně velkém Rakousku mají pět a půl tisíce lůžek v těchto velkých nemocnicích. Tři čtvrtiny z nich jsou v zařízeních s maximálně dvěma sty lůžky,“ popisuje. Naši jižní sousedé mají systém tří stupňů nemocniční péče: banální zákroky a jednoduchá vyšetření dělají nemocnice, kterých jsou desítky, pak má každá spolková země větší nemocnici a na specializovanou léčbu se zaměřují jen tři centra v zemi.

Náměstek Šnajdr ale říká, že vícestupňový systém chce zavést také. „Léčba specifických onemocnění si vyžaduje koncentraci péče,“ namítá na obhajobu velkých nemocnic, které by se už v budoucnu neměly zabývat běžnou medicínou. Počet lůžek podle něj bude rozhodně klesat.

Shoda odborníků: platba za diagnózu

Petr Fiala se ale s Markem Šnajdrem shoduje v jedné věci: úhrady by měly být nově vázány na diagnózu, tedy na to, jaké případy nemocnice léčí, a nikoli na výkony, které nemocnice vykázala v minulosti. „Současná situace, kdy některé nemocnice mají díky větším investicím z minulosti finanční polštář a jiné jsou pod finančním tlakem, není udržitelná,“ říká Fiala.

Ilustrační foto: Tomáš Nosil