Projekt Vivat: univerzity by měly vydělávat

Premiér Mirek Topolánek (ODS) plánuje změnu vysokoškolského zákona tak, aby i univerzity mohly profitovat z výzkumu. Záměr souvisí s projektem Vivat, kterým chce předseda vlády propojit investice do vzdělávání, inovací, výzkumu a nových technologií. Ve své strategii počítá vedle financí ze tří evropských programů také s postupným navyšováním státních příspěvků na vědu a výzkum.

Ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Evropská komise, vyplývá, že konkurenceschopnost Česka klesá. Češi si však ve srovnání s ostatními unijními státy nevedou špatně právě v investicích do výzkumu a vývoje. Z 25 zemí Evropské unie jim patří desáté místo. Žebříček zemí je sestaven podle výše podílu na HDP, který jednotlivé země věnují na výzkum a vývoj. Česká republika si stanovila, že v roce 2010 na vědu a výzkum poputují více než dvě procenta HDP. V současnosti je to méně než 1,5 procenta.

Podle Topolánkovy prezentace získá v roce 2008 věda z veřejných zdrojů celkem 0,95 procenta HDP. V příštím roce stát do vědy a výzkumu vloží 23 miliard korun, o rok později 24,8 miliardy korun a v roce 2010 celkem 26,8 miliardy korun. To znamená meziroční nárůsty o sedm, respektive osm procent. Ze strukturálních fondů Evropské unie půjde na vědu zhruba 15 miliard korun ročně.

Systému financování vysokých škol a vědeckých pracovišť má být propojen tak, aby na konci výzkumu stál konkurenceschopný výrobek. Od toho si Topolánek slibuje mimo jiné příliv soukromého kapitálu do výzkumu. České firmy podle něj ve financování vědy zaostávají. Zatímco ve světě činí podíl státních příspěvků k soukromým 1:2, v Česku jsou podniky v investicích do výzkumu méně štědré a na vzdělávání přispívají minimálně, tvrdí.

Podle mluvčí Technické univerzity v Liberci Jaroslavy Kočárkové se v Liberci daří spolupráci s firmami rozvíjet. "Firmy by byly ochotny nás podporovat mnohem více, a to i nákupem techniky, ale narážejí na to, že takto vynaložené prostředky nemohou uplatnit jako náklady, které je možné odečíst z daní, a to větší rozvoj takové spolupráce brzdí," konstatovala Kočárková.

Peníze úspěšným 

Topolánek, který řídí vládní radu pro vědu a výzkum, se chce věnovat také kontrole přílivu miliard, které přijdou v příštích sedmi letech z Bruselu. "Peníze by měly jít úspěšným, nikoli těm, kteří napíšou dobře projekt," konstatoval. Zvýhodnit hodlá Topolánek takzvaná Centra excelence a regionální výzkumná centra pro transfer technologií, podporu slibuje transformaci nejúspěšnějších univerzit na výzkumné.

"Pokud se vláda rozhodne financovat excelentní pracoviště lépe, tak my to vítáme a do soutěže se budeme snažit tvrdě vstoupit," řekl rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Havlíček s tím, že je přesvědčen, že škola v konkurenci uspěje. Dodal, že si je vědom toho, že vláda bude za zvýhodnění očekávat také výsledky.

Topolánek by chtěl také změnit systém, kdy na vědu ze svých kapitol přispívají nekoordinovaně jednotlivá ministerstva. Pohled na vědu by podle předsedy vlády měl být "nadresortní". Se zjednodušením finančních toků souhlasí i mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová. Varuje však před přílišným upřednostňováním aplikovaného výzkumu, který je kvůli konkrétním výsledkům pro soukromé firmy přitažlivý nejvíce. "Pro zachování konkurenceschopnosti je nutné, aby byl financován i základní výzkum," uvedla Fojtová.

V příštích sedmi letech by čeští vědci měli podle Topolánka využít evropských peněz na to, aby rozjeli životaschopné projekty, které budou úspěšné i v době, kdy evropský penězovod do Česka vyschne. 

Premiér také reagoval na nedávný dopis děkanů filozofických fakult, kteří jsou znepokojeni postavením společenských a humanitních věd. Fakulty nesouhlasí hlavně s tím, že byly vyňaty ze seznamu oblastí, které mají být podpořeny z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Podle Topolánka je však tento evropský program koncipován jako nástroj podpory nových technologií.

Stejně jako v případě minulý týden zveřejněných premiérových priorit i tentokrát Topolánek prezentaci doplnil dárečkem pro novináře. Symbolem programu Vivat se stalo na špičku postavené vajíčko, novináři jich k informační brožuře dostali šest v krabičce s logem Vivat. Za úkol dostali vyrobit "buličí oko" se žloutkem ve tvaru čtverce pod heslem Tradiční zárodek/Netradiční řešení.

Foto: Robert Zlatohlávek