Pokud by se do Poslanecké sněmovny volilo v červenci, nejvíce hlasů (22,8 %) by nasbírala TOP 09. V těsném závěsu by se umístila ČSSD (22,6 %) a ODS (21,1 %). Jediná z vládních stran, která si v průzkumu stranických preferencí od květnových voleb pohoršila, jsou Věci veřejné.
Je to poprvé od 90. let, kdy je v čele preferencí jiná strana, než ČSSD či ODS. Ty se na špici žebříčku téměř bez výjimky střídaly od rozpadu Občanského fóra. Pouze v roce 1999 se v jednom průzkumu IVVM na čelo dostali na chvíli komunisté, nicméně průzkumy ostatních agentur dál hovořily o ODS jako nejpreferovanější straně.
Politická strana Radka Johna si v posledních dnech vysloužila kritiku premiéra Petra Nečase i opoziční ČSSD. Do ministerstev dosadila několik lidí spjatých s bezpečnostní agenturou ABL, kterou do minulého týdne vlastnil ministr dopravy za VV Vít Bárta. To je podle společnosti SANEP důvod, proč strana získala v průzkumu stranických preferencí o 1,8 procentního bodu méně hlasů než v květnových volbách.
ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: Podzimní volby budou bojem ČSSD a TOP 09
VV a TOP 09 volili lidé hlavně jako nejmenší zlo
Naopak TOP 09 si oproti květnovému výsledku polepšila o šest procentních bodů. SANEP ve svém průzkumu upozorňuje na fakt, že strana Karla Schwarzenberga má silnou podporu i u početné skupiny nevoličů. "Také se ukazuje, že dřívější voliči ODS, kteří přešli k TOP 09, nadále zůstávají věrni této straně," tvrdí SANEP.
-4c46abae2c669_543x257.png "Podle bleskového průzkumu by volby vyhrála TOP 09.")
Přestože ODS i ČSSD se v pořadí podle stranických preferencí o jednu příčku propadly, obě politické strany si ale zároveň připsaly o něco více voličských hlasů, než získaly v květnových volbách. "Je tak zjevné, že voliči kladně hodnotí odchod šéfů Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka z předsednických postů těchto stran," vysvětluje nárůst stranických preferencí SANEP.
S deseti procenty hlasů předběhla vládní Věci veřejné opoziční KSČM. Další politické strany by pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory parlamentu nepřekonalo.
Internetového průzkumu společnosti SANEP se zúčastnilo 3 273 respondentů včetně nerozhodnutých voličů a nevoličů.
To podle Tomáše Lebedy ze Sociologického ústavu Akademie věd poněkud snižuje výpovědní hodnotu průzkumu. "K internetovým průzkumům jsem velmi rezervovaný. Nedomnívám se, že na internetu lze zkoumat celou dospělou populaci České republiky, a to ani pomocí sebelepší metodologie. Z toho vyplývá, že dosažený výsledek neodpovídá skutečnosti," upozorňuje Lebeda.
Foto: Jan Schejbal
