Soud s Dělnickou stranou skončil. Verdikt bude v únoru

Nejvyšší správní soud odročil jednání o Dělnické straně na neurčito. O vládním návrhu na rozpuštění strany rozhodne zřejmě v únoru. O termínu budeme informovat, uvedl soudce Vojtěch Šimíček. Soud projednával osud Dělnické strany čtyři dny.

V závěrečném návrhu advokát vlády Tomáš Sokol uvedl, že provedené důkazy prokázaly důvodnost návrhu na rozpuštění strany. DS je podle Sokola rasistická, xenofobní, násilnická, vyvolává nepokoje a spolupracuje s Národním odporem a dalšími ultrapravicovými organizacemi v Česku i zahraničí.

ČTĚTE TAKÉ: Soud s Dělnickou stranou. Den třetí - hajlování a výslech

Sokol zdůraznil například fotografie, na kterých členové DS hajlují, případně jsou zachyceni se známými neonacisty. "Neviděl jsem žádnou jinou stranu, kde by se členové tak často zapomněli a hajlovali," uvedl Sokol. "Tím, že jsem označil DS za neofašistický subjekt, jsem možná některým členům udělal radost, protože oni se tak cítí," dodal Sokol v závěrečném návrhu.

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas v závěrečné řeči označil proces za politický. Vláda prý návrh podala kvůli vzrůstající popularitě DS. Důkazy o protiprávní činnosti Dělnické strany chybějí, uvedl Vandas.

Předseda DS také naznačil možnost, že stranické akce, které se zvrhly v násilí, možná cíleně narušili agenti. Chtěli tak prý stranu diskreditovat. Vandas neřekl, o jaké agenty podle něj jde.

Vandas uvedl, že strana bude kandidovat v příštích sněmovních volbách, i kdyby ji soud rozpustil. "Byl by to pro nás výborný začátek volební kampaně," řekl. Dělnická strana by například mohla kandidovat pod novým názvem, případně pod hlavičkou spřízněné Dělnické strany sociální spravedlnosti.

ČTĚTE TAKÉ: Zatýkání extremistů nekončí. Policie obviní šest radikálů

Patrně nejdůležitější svědectví zaznělo od odborníka na pravicový extremismus Michala Mazla. Nepochybuje o tom, že je DS úzce provázána s neonacisty a inspiruje se německým nacionálním socialismem i myšlenkami Adolfa Hitlera. Vycházel z článků, symbolů i projevů předáků DS a dalších řečníků na stranických akcích.

Vandas inspiraci nacismem popírá jako "nestoudnou lež". Distancoval se také od všech akcí, které skončily násilím, včetně bitek v Litvínově-Janově. Nejsme žádní rváči, uvedl a popřel také spojení s Národním odporem, který podle něj neexistuje. Odborníci na extremismus přitom považují Národní odpor za sice neoficiální a decentralizovanou, ale přesto aktivní organizaci českých neonacistů.

"Ať mi někdo vysvětlí, co je to Národní odpor. Nevím, zda je toto proces s DS, nebo s Národním odporem," uváděl Vandas opakovaně. Advokát vlády Tomáš Sokol řekl, že Národní odpor a DS spojuje něco jako "personální unie" a tvoří je podobný "lidský substrát".

Jako svědkové vystoupili postupně kriminalisté specializovaní na extremismus ze severních Čech, Prahy a severní Moravy. Všichni na základě svých zkušeností uvedli, že kandidáti, příznivci i někteří činovníci DS mají dlouholeté vazby na neonacistickou komunitu, subkulturu skinheads a různá ultrapravicová sdružení. Někteří z nich v minulosti opakovaně čelili trestnímu stíhání. Zaznělo i svědectví, že se na akci DS objevili lidé, které policie podezřívá ze žhářského útoku ve Vítkově.

Všichni tři pozvaní svědkové z řad členů a příznivců DS odmítli vypovídat. Jednoho z nich, představitele pražské organizace DS Patrika Vondráka, musela ve středu k soudu přivést eskorta. Od říjnové policejní razie mezi radikály je ve vazbě. Další razii na krajní pravici, při které zadržela nejméně tři osoby, spustila policie ve středu. V jednací síni každý den zasedla skupinka příznivců DS s odznaky a šálami.

První návrh na rozpuštění DS soudci stejného zvláštního senátu vloni odmítli kvůli nedostatku důkazů a celkové formální nedokonalosti. Tentokrát vláda předložila návrh na 70 stránkách, který doplňovalo 85 příloh v podobě policejních zpráv, článků z internetu, tiskovin DS a třeba také policejních záběrů z bitek v Janově. Další dokumenty předkládala vláda přímo při jednání.

Foto: ČTK