Ředitel lékového ústavu: Léků na horečku a dětských sirupů bude letos dostatek

Léků proti horečce a bolesti a dětských antibiotických sirupů, které loni na českém trhu chyběly, bude podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně v letošní sezoně dostatek. Řekl to na tiskové konferenci ke svému půlročnímu působení v čele ústavu. Část lidí bude mít také od příštího roku nižší doplatky za léky v lékárnách, po dosažení limitu nebudou platit jejich započitatelnou část.

"Dle našich analýz by jak dodávky léků proti horečce a bolesti, tak ty zvláštní formy antibiotik pro dětské pacienty byly na tu zimní sezonu dostatečné. A už máme prošlapané v případě potřeby kanály, jak třeba zajistit dodávky z jiných zemí," uvedl Boráň.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka byla zásadním důvodem loňské situace na trhu s léky například u antibiotik poptávka zvýšená řádově o desítky procent. V současné době se podle něj zpožďují dodávky, které se daří vykrýt léky jiných výrobců.

"Zabránit výpadkům se nebude dát nikdy, ale podařilo se nám udržet dodávky tak, aby se dostaly k pacientům," řekl Boráň. Podle něj se podařilo vyřešit i situaci kolem antibiotické masti framykoin, léků na obezitu nebo astma.

Podle Boráně novela zákona o léčivech, která platí od začátku a některé povinnosti od července letošního roku, daly státu řadu možností, jak českým pacientům nedostatkové léky zajistit. Vláda podle něj například souhlasila s dovozem a úhradou léčivých přípravků ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění nebo se podařilo velmi rychle registrovat dětský sirup proti horečce jiného výrobce. "Máme prošlapanou cestu," dodal.

Zároveň varoval před panikou, kterou mohou média způsobovat nesprávnou interpretací údajů o přerušení dodávek léků nebo jejich označení příznakem "omezená dostupnost" na webu SÚKL. "Tím, že přípravek takto označíme, neznamená to, že není pacientům dostupný, ale že činíme kroky, aby nebyl," doplnil ředitel.

Výrobci léků hlásí povinně SÚKL přerušení jejich dodávek na český trh, od ledna budou podle Boráně podobně hlásit výpadky i výrobci zdravotnických prostředků. To jsou různé materiály od obvazového materiálu přes materiály potřebné pro laboratorní testy po pomůcky, jako jsou berle nebo protézy pro pacienty po amputacích.

Na léky na předpis hrazené z veřejného zdravotního pojištění lidé platí v lékárnách doplatky, které se skládají ze dvou částí. Takzvanou započitatelnou část doplatku zdravotní pojišťovna po dosažení limitu vrací. Výši druhé složky doplatku si určuje sama lékárna.

Nově od příštího roku nebudou započitatelné doplatky evidovat pojišťovny, ale SÚKL. Po dosažení limitu lidé budou v lékárně platit méně. "Neznamená to, že by pacienti v lékárně nic nedopláceli, týká se to jenom započitatelných doplatků," vysvětlil Boráň. Svůj limit a částku zaplacenou na započitatelných doplatcích si podle něj lidé budou moci zobrazit v mobilní nebo webové aplikaci systému e-recept.

Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena v lékárně 234 korun. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno maximálně 115 korun, pacient může zaplatit doplatek až necelých 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 34,90 korun, odvíjí se od ceny nejlevnějšího léku, který má podobné účinky. Limit, po jehož dosažení nebudou muset lidé započitatenou část doplatku hradit, je u starších 70 let 500 korun, u dětí a starších 65 let 1000 korun a u ostatních pojištěnců 5000 korun.