Havlíčkobrodskou radnici čeká masáž od romských sdružení, a zřejmě i vlády a Evropy. Vážně totiž uvažuje o tom, že oddělí dva domy nedaleko vlakového nádraží plotem. V jednom z nich žijí převážně Romové, na něž si stěžují protější nájemníci, kterým vadí nepořádek na trávníku mezi oběma domy. Havlíčkobrodská "Matiční ulice" se jmenuje 5. května. Předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý varuje, že vytváření nových ghett situaci jen zhorší.
S nápadem oddělit oba domy přišli nespokojení nájemníci, kteří si stěžují na hluk a ničení majetku, například zaparkovaných aut. Zastánce našli v havlíčkobrodském místostarostovi Čeňkovi Jůzlovi (KDU-ČSL), který pro MF Dnes uvedl, že město o návrhu začíná vážně uvažovat. Chtěl by také vystěhovat obyvatele domu do nového v okrajové části města, a je to podle něj "jedinou variantou, jak řešit neustálé stížnosti lidí bydlících v sousedství", uvedla MfD. Podobně jako Jůzl řešil problém s Romy jeho stranický kolega Jiří Čunek coby starosta Vsetína.
Starostka města Jana Fischerová (ODS), která srovnání s ústeckou Matiční ulicí popírá, jeho vyjádření dnes mírnila. Pro server TÝDEN.CZ uvedla, že radní o stavbě nového domu pro nepřizpůsobivé nejednali. "O tom nebylo ještě rozhodnuto. Probíhá sociologický průzkum, navštívili jsme dotčené rodiny a situaci mapujeme. Existuje i varianta, že bychom je rozdělili dle zásluh a těm, kteří nemají problémy s placením nájmu, nabídli místo v městských bytech," řekla starostka. Popřela rovněž, že by mezi domy vyrostla zeď, v úvahu prý připadá vybudování plotu. Ten má oddělit pozemky a vymezit, kde si kteří nájemníci budou udržovat pořádek.
Na zelené ploše mezi domy vyrostl před časem i sociální kemp. Bydlela v něm asi tři měsíce rodina se třemi dětmi. Ubytování nakonec dostala v problémovém domě, kde měla příbuzné.
Město situaci podcenilo před lety, když soustředilo občany, kteří se mu znelíbili, do jednoho místa. "Žádné ghetto ani zdi situaci nevyřeší. Je to jen laciný, rychlý a viditelný krok," uvedl na adresu Havlíčkobrodských předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Radnice si podle něj podobným jednáním často snaží vylepšit vizitku před svými občany-voliči. "Oni si ten problém vyrábějí. Chtějí mít co řešit, a to i na komunální i celostátní úrovni," řekl Veselý.
Problém vzniku romských ghett nemá podle něj jednoduché řešení a zabývat by se jím mělo ministerstvo práce a sociálních věcí. To si nechalo před rokem vyhotovit mapu romských ghett, kterých je v Česku přes tři sta. Na zlepšení situace tehdy slíbilo z Evropy i ČR dodat asi dvě miliardy korun.
Matiční ulice se stala symbolem problémů Romů v říjnu 1999, kdy zde neštěmická radnice nechala postavit keramický plot. Podle svého tvrzení tak chtěla chránit majitele rodinných domků před hlukem a nepořádkem z protějších obecních bytů pro neplatiče. Jejich obyvatelé, převážně Romové, proti výstavbě protestovali s českými i zahraničními ochránci lidských práv. V opatření spatřovali projev rasismu. Keramický plot byl po šesti týdnech rozebrán. Případ pak skončil, když se domkáři vystěhovali. Radnice od nich vilky odkoupila, peníze na ně získala od vlády.
Ilustrační foto: Petra Mášová
