Bezvládné tělo s podřezanými tepnami na zápěstích i na hrdle a na zemi Senekovy Rozpravy o nesmrtelnosti duše. Tak prý byl v dubnu 1815 nalezen Jakub Jan Ryba, autor slavné České mše vánoční.
Skladatel a kantor Jakub Jan Ryba (1765-1815) zemřel v kulisách takřka neprostupného lesa na úbočí brdských kopců, necelou hodinu od domova pod vrchem Štěrbina. Dnes sem lze dojít z Rožmitálu po turistické stezce. Nejprve alejemi, v nichž jsou některé lípy staré přes dvě stě let, takže si poslední Rybovu cestu musejí pamatovat. Za osadou Voltuš pak zasněženým a neprošlapaným chodníčkem, zahnout do smrčin a pokračovat až k Rybově mohyle.
Památník tady stojí pod klenbou z korun velebných jehličnanů, takže i ve slunečním odpoledni je osudové místo chmurně potemnělé. Ostrý vítr naráží do větví a pod dojmem dávné sebevraždy mu lze naslouchat i jako zvuku čepele, která se právě brousí na ocílce. Rybovi stačily tři řezné rány - a bylo dokonáno. Šmik! Šmik! šmik!
* V jakém rozpoložení zemřel Jakub Jan Ryba? Byl v tu chvíli rozechvělý, nebo se zabil ve stoickém duchu, věren svému starověkému učiteli a taktéž sebevrahovi Senekovi?
* Za komunistů se často opakovalo, že Rybova rodina žila v bídě, což měl také být jeden z hlavních důvodů, proč si vzal život. Je to pravda?
* Dohnaly Rybu k tragickému konci věčné spory s rodiči žáků, kteří si na něho otvírali hubu? Anebo skladatel mozartovských či beethovenovských rozměrů zemřel proto, že svoje múzy ubil v zapadlém českém maloměstě?
* Kdo dnes v Rožmitále nacvičuje Českou mši vánoční? A jak tomu bylo za komunistů, proč nesměli mši zpívat místní učitelé?
* Jak to dnes vypadá na dalších místech v Rožmitále spojených s Jakubem Janem Rybou, tedy například na morovém hřbitově, v jeho škole či ve farním kostele?
* Proč se Rožmitálu přezdívá město muzikantů?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v reportáži ve vánočním dvojčísle časopisu TÝDEN, které je právě ve stáncích.
