Ředitel Kriminalistického ústavu v Praze Jan Hlaváček musí kvůli své minulosti odejít z funkce. Prověrka totiž prokázala, že sloužil komunistické Státní bezpečnosti (StB). Píšou to Lidové noviny. Hlaváček je tak dalším významným policejním činitelem, který musel opustit funkci kvůli zpřísněným prověrkám ve složkách ministerstva vnitra.
Odhalení Hlaváčkovy minulosti však podle LN provází řada nejasností. Deník poukazuje na to, že muž, který léta patřil k policejní elitě a je mimo jiné zakladatelem databáze DNA vzorků zločinců, byl opakovaně úspěšně prověřen Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) na stupeň utajení "důvěrné".
"Jsem z toho hořce zklamán, 30 let pracuji v kriminalistickém ústavu a nikdy jsem s StB neměl nic společného," řekl Hlaváček médiím.
Podle ředitele archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Pavla Žáčka musel Hlaváček zřejmě pracovat pro útvar StB, který své spolupracovníky vedl složitým způsobem registrace, o němž se dříve nevědělo. "Tyto útvary měly složitější pomůcky pro vyhledávání. S těmi se dříve nepracovalo," uvedl Žáček. Odmítl ale k věci dodat cokoli bližšího. Podle informací ČTK by mohlo jít o vojenské zpravodajské služby bývalé komunistické armády.
"V tomto okamžiku si nedovedu vysvětlit, a prozatím jsem po tom ani nepátral, proč mi po dvou dříve vydaných negativních lustračních osvědčeních a po opakovaném prověření NBÚ na stupeň utajení důvěrné bylo nyní vystaveno pozitivní lustrační osvědčení," uvedl Hlaváček v prohlášení, které vydal na vnitřní policejní internetové síti.
Stejně si prý není vědom toho, že by v minulosti vědomě vykonal něco, co je v rozporu se zákonem stanovujícím pravidla pro obsazování funkcí uvnitř policie. "Ale nezbývá mi než akceptovat tuto skutečnost, neboť se proti nálezu nelze odvolat," dodal Hlaváček, který u policie skončí k 31. květnu.
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) byl podle LN odhalením Hlaváčkova působení u StB zaskočen. Na otázku, jak je možné, že policista v minulosti obdržel opakovaně negativní lustrační osvědčení, a dokonce bezpečnostní prověrku, Langer řekl, že to souvisí s činností lidí, kteří se lustracemi zabývali. "A je třeba říct, že svou práci nejspíš nedělali tak, jak měli," dodal.
O činnost Hlaváčkova Kriminalistického ústavu se podle LN v poslední době zajímá i Úřad pro ochranu osobních údajů. Jeho inspektorům se nezdá, jakým způsobem jsou zpracovávány evidence Národní databáze DNA, která by měla zpracovávat údaje pořízené na místech činu nejzávažnějších zločinů.
Autor: Jan Zatorsky
