Dva noví senátoři za stranu Severočeši.cz Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava podávají k Ústavnímu soudu do Brna stížnost na zákony, které schválil Senát ještě ve starém složení po podzimních volbách. Podle serveru Aktuálně.cz požadují zrušení 12 usnesení.
Jejich podání k Ústavnímu soudu je mnohem rozsáhlejší než před týdnem avizovaná stížnost poslanců ČSSD, kteří hodlají napadnout dva ze zákonů schválených ve sněmovně v režimu legislativní nouze.
Dernerová a Doubrava nesouhlasí ze čtyřmi zákony, jejichž účelem je navýšit rozpočet o 35 miliard a které bude Senát projednávat tento pátek. Napadnou také dalších dvanáct zákonů, které byly schváleny 27. října, například nasazení českých vojáků v Afghánistánu.
Senátorka Alena Dernerová, která byla zvolena v Mostě, prozradila severu Aktuálně.cz , že podání dorazí k Ústavnímu soudu ve čtvrtek. „Nevylučuji, že se k nám přidají i další nově zvolení senátoři," upozornila Dernerová.
Stěžovatelé tvrdí, že Senát porušuje Ústavu. O zákonech totiž hlasují končící senátoři. Noví, kteří mají právoplatný mandát, se hlasování zúčastnit nemohou. Odvolávají se přitom na 19. článek Ústavy, podle kterého vzniká mandát senátora zvolením. Zároveň připomínají, že podle článku 16 má horní komora 81 senátorů. Z toho podle nich logicky vyplývá, že zvolením nových senátorů ztrácejí mandát ti, kteří končí.
"Na čtyřiadvacáté schůzi, která se uskutečnila pět dnů po senátních volbách, tak hlasovalo sedmnáct senátorů bez mandátu," míní Dernerová a Doubrava. Z dvaceti sedmi nově zvolených senátorů bylo přítomno pouze šest a to ti, kteří obhajovali předchozí mandát.
Odpůrci zpochybňování právoplatnosti mandátu ale namítají, že senátoři jsou voleni na šest let. V roce 2004 byli prakticky všichni zvoleni 13. listopadu, jejich mandát tedy v souladu s ústavou končí letos ve stejný den. Poukázal na to už minulý týden předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) v reakci na úřadujícího předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, který zpochybnil právo horní komory parlamentu projednat úsporné zákony vlády v předvolebním složení.
Doubrava, který byl dříve po šest let senátorem KSČM, by si měl znovu důkladně prostudovat ústavu i jednací řád Senátu, řekl předseda Senátu. "Tady podle znalců ústavního práva žádný konflikt není," uvedl s tím, že ale rozhodnutí ústavních soudců nechce předjímat. Ústavní soud nicméně dal loni na podzim za pravdu tehdejšímu poslanci Miloši Melčákovi, který si stěžoval na zkrácení práva naplnit čtyřletý mandát ve sněmovně zkrácením jejího volebního období, a zrušil už vyhlášené předčasné volby.
Noví senátoři sice mandát získali zvolením, ujmout se ho mohou až po splnění další ústavou předepsané podmínky, a to složení slibu zákonodárce. Slib se skládá obvykle na první schůzi parlamentní komory v novém funkčním období, která začíná až po uplynutí měsíční lhůty, s níž volební zákon počítá na případné předložení a vyřešení stížnosti na výsledek voleb Nejvyšším správním soudem. I s tím počítá ústava, podle níž má zákon nižší síly stanovit "další podmínky výkonu volebního práva".
