Téma TÝDNE
Alternativní vs. klasická školka. Která je lepší?

Netradičních mateřských škol přibývá, před lety módní montessoriovskou a waldorfskou dnes na špici oblíbenosti vystřídaly lesní kluby. Slibují mnohé, třeba respektující a individuální přístup k dítěti či důraz na jeho samostatnost. Ale jsou skutečně lepší než klasické školky? Nebo je to jen módní nafouklá bublina?

Za pár týdnů začne období zápisů dětí do mateřských škol. Někteří rodiče mají jasno - dítě zapíšou do té nejbližší státní (veřejné). Jiní váhají. V mnohých regionech je výběr díky existenci soukromých škol a dětských klubů větší, navíc soukromá zařízení většinou nabízejí "něco extra", ať už výuku cizích jazyků, nebo alternativní vzdělávání. Jenže to něco stojí. Nebudou to jen zbytečně vyhozené peníze? A připraví tam vůbec dítě na klasickou školní docházku?

Úprk do lesa

První česká lesní školka se otevřela teprve před sedmi lety. Děti (či spíše jejich rodiče) si koncept ihned zamilovaly a dnes je lesních školek po celé republice na dvě stě a dochází do nich kolem tří tisíc dětí.

Mezi příznivce alternativních mateřských škol patří třeba Andrea z Hradce Králové. Její čtyřletý syn chodí do lesní školky, šestiletý do jenské školy. Rozhodla se pro ně poté, co starší syn tři roky ve státní školce probrečel, takže raději platí pět tisíc korun měsíčně v případě mladšího a tři a půl tisíce v případě staršího syna. "Teď děti konečně chodí do školy rády a vidím u nich pokroky, v učení i chování," tvrdí jejich matka. Přístup k dětem i rodičům je prý nyní radikálně jiný. "V té naší veřejné s námi jednali tak, že chtít cokoli jinak nešlo, protože kdyby to tak chtěl každý, tak by se z toho zbláznili," vzpomíná. Hned ale dodává, že to nemusí být problém veřejných školek obecně, ale konkrétně té jejich. "Je to o lidech," připouští.

Hlavní devízou lesních školek je ovšem pobyt v přírodě. Lesní zařízení si dávají za cíl naučit dnešní děti to, co byla pro generaci jejich rodičů "normálka" - umět si hrát venku, mimo "vypolstrovaná" a oplocená hřiště, bez přileb a chráničů. Lézt po stromech, hrát si u rybníka. "Učitelé děti učí ne se riziku vyhýbat, ale bezpečně s ním zacházet," vysvětluje Tereza Valkounová, ředitelka Asociace lesních mateřských škol.

Celoroční pobyt venku má navíc pozitivní vliv na imunitu a nemocnost. Prý to potvrzují rodiče i praktičtí lékaři, kteří mají "lesňátka" v péči. Odborné studie, které by to dokládaly, však nejsou. "Nicméně existují výzkumy obecně o pobytu v zeleni a ty jasně dokládají mnoho zdravotních benefitů." Negativa? Odvoz špinavých dětí a věčně zablácené a zaprášené auto, shodují se rodiče.