Časopis TÝDEN zveřejnil již třetí ročník žebříčku nejlepších vysokých škol v Česku. Partnerem projektu se stal přední český kariérní portál Jobs.cz. Co dělají vysoké školy špatně a po absolventech kterých studijních oborů touží zaměstnavatelé nejvíce? Na to odpovídá Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Jobs.cz.
Ještě stále lze v české společnosti vypozorovat určitý spor mezi zastánci technického versus humanitního vzdělání. O jaké absolventy je dnes objektivně mezi zaměstnavateli větší zájem?
V současné době mají firmy zdaleka největší potíže obsadit volná místa v profesích s náročnou kvalifikací technického zaměření. Lidé silně chybějí prakticky na všech pozicích v oblasti informačních technologií a dále velmi významně v řadách konstruktérů, strojních inženýrů, elektroinženýrů a podobně. Absolventi těchto oborů si tak mohou nyní z dostupných nabídek práce sami hodně vybírat.
A co ti humanitně zaměření? Končí na úřadu práce?
Naopak lidé s vysokou školou humanitního směru mohou mít na počátku kariéry jisté potíže najít odpovídající práci, při které naplno využijí to, co vystudovali. Dost často musejí nejprve vzít zavděk místy, která příliš jejich vzdělání neodpovídají, jako je pozice v call centrech, místa junior obchodníků a podobně. Ovšem ze současné poptávky nelze snadno vyvozovat, jak se potřeby na pracovním trhu promění v horizontu pěti či deseti let, což je doba, v níž budou letošní maturanti po dokončení vysoké školy vstupovat na trh.
Často se hovoří o průmyslu 4.0 a nastupující robotizaci. Kdo je tímto trendem nejvíce ohrožen ztrátou místa?
Lidé s profesí, v nichž je práce převážně rutinní - ať už jde o rutinu manuální, včetně části medicíny, nebo duševní, například část finanční agendy, nebo kódování v informačních technologiích, nebo v oblasti práva - příprava a revize smluv. Typicky takové profese budou v horizontu deseti až patnácti let nejvíce ovlivněny rozvojem digitalizace a automatizace, která potřebu lidské práce v těchto případech omezí.
Personalisté říkají, že se situace na trhu práce mění. Klíčové už tolik není, zda má člověk vysokou školu, ale jakou vysokou školu má. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Samotný titul a diplom z vysoké školy je v drtivé většině případů pouze nutnou vstupenkou, není však sám o sobě rozhodující pro úspěch ve výběrových řízeních, neřkuli po nástupu do práce. Personalisté si obvykle požadovaný diplom u kandidátů na pozice jen odškrtnou. Mnohem více je pak zajímá, co člověk už při škole zvládl dělat, jak samotné studium probíhalo, na jakých projektech se v rámci školy i mimo ni podílel a co se přitom naučil. Některé z českých univerzit se ke skladbě studia staví poměrně inovativně a výrazněji studenty do tvorby náplně k jejich prospěchu zapojují. Reference v tomto případě fungují stejně jako v jiných oblastech. Občas tedy už sám název absolvované školy může být pro některé z personalistů jistou zárukou "kvality".
Co dalšího kromě diplomu personalisty zajímá?
Kromě konkrétních schopností, dovedností a praxe je pak také extrémně důležitá osobnost toho kterého člověka. Firmy čím dál tím více dbají na to, aby nováčci dobře zapadli do jejich firemní kultury a všem vyhovoval nastavený způsob spolupráce. Váha těchto tvrdých a měkčích kritérií je nyní v podstatě vyrovnaná. Polovinu úspěchu tvoří to, co umím a ideálně jsem již během nějaké praxe prokázal, druhou polovinu tvoří osobnostní profil.
Dělají dnes vysoké školy něco špatně? Na co si stěžují zaměstnavatelé u čerstvých absolventů?
Největší nedostatek firmy dlouhodobě spatřují v malém propojení teorie s praxí již v rámci přípravy na vysoké škole. Ve schopnosti aplikovat nabyté teoretické znalosti do praxe hodnotí drtivá většina firem absolventy v posledních letech nedostatečně. Z dalších klíčových věcí u absolventů firmy nyní hůře hodnotí například schopnost hledat nestandardní řešení, schopnost přebírat zodpovědnost/iniciativu a pracovat ve stresu, schopnost spolupracovat na řešení problémů v týmech a do jisté míry pak také komunikační a prezentační dovednosti. Rozvoj či stagnace všech z uvedených schopností a dovedností je do značné míry ovlivněn stylem výuky na našich školách. Některé instituce rozvoj u svých studentů svým přístupem a pojetím výuky podporují více, jiné spoléhají na tradiční, dnes již poněkud přežitý model prosté nalejvárny, bez větší interakce se studenty i mezi nimi navzájem.
Které jsou nejlepší vysoké školy České republiky? Čtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN. Partnerem projektu je kariérní portál Jobs.cz.
