Expert: Učitelé nevěří, že stát podpoří inkluzivní vzdělávaní

Obavy učitelů z inkluze plynou z nedostatečného vysvětlení, co přesně se bude dít a jakou pomoc dostanou, uvedla Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pedagogové podle ní nedůvěřují tomu, že jim stát podporu poskytne. Předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO) doplnil, že obavy ze změn nachystaných na 1. září plynou částečně také z přirozeného strachu z neznámého.

Hlavní změnou, kterou novela školského zákona přinese, je financování podpory pro handicapované nebo znevýhodněné děti přímo ze státního rozpočtu, shodli se aktéři tiskové konference pořádané Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání. Odmítli obavy z toho, že by se rušily jakékoliv školy a děti byly nuceny odcházet ze speciálních škol. Připomněli, že už teď se většina dětí s handicapem v běžných školách vzdělává.

Navzdory informační kampani ministerstva stále silně znějí hlasy proti přijatým změnám. Inkluzi kritizoval také prezident Miloš Zeman, který před rokem novelu podepsal. K dřívějšímu vyjádření, že inkluzivní vzdělávání bude nezdařeným experimentem, v pátek přidal další argument. "Inkluze zbavuje mentálně postižené děti radosti z úspěchu, protože vždy budou v takzvané normální třídě poslední," prohlásil na tiskové konferenci po návštěvě Libereckého kraje.

Připomněl také zjištění ankety deníku Mladá fronta Dnes, kde se proti inkluzi vyjádřilo více než 90 procent učitelů základních a středních škol. Straková je přesvědčena, že to plyne také z nedůvěry pedagogů vůči státu, kterou považuje vzhledem k podfinancovanému školství za pochopitelnou. "Učitelé nedůvěřují tomu, že stát jim tu podporu poskytne. Jsou ponecháni ve škole velmi často s velmi důležitými a také obtížnými úkoly. Typicky se to týká třeba dětí, které jsou ve škole trošku nezvladatelné. Učitelé by potřebovali někoho, kdo jim může s těmi dětmi pomoci, a to tam není," řekla odbornice, která se zaměřuje na nerovnosti ve vzdělávání.

Zlatuška si myslí, že negativní postoje učitelů zvýrazňuje "poplašný křik" řady politiků. Ten se přitom ozývá s ročním zpožděním, při projednávání novely ve Sněmovně nezazněl. "Nikdo tehdy věcně nenapadal ustanovení o inkluzi, netvrdil, že to zničí kvalitu škol," připomněl. "Je velmi netaktické zpochybňovat ten krok jako takový. Jiná cesta není," doplnila Straková.

Předseda sněmovního školského výboru zdůraznil, že novela jen umožňuje naplnění zákona v praxi. Už nyní mají všechny děti nárok na vzdělávání ve spádové škole, ale kvůli nesystémovému financování se integraci řada škol brání. Ty aktivnější shánějí prostředky z evropských i tuzemských dotací.

Zlatuška připomněl, že evropské dotace jsou určeny na rozjezd novinek v systému. Pak se počítá s tím, že budou financovány ze státního rozpočtu. Ten okamžik v této oblasti právě teď nastal. Neobává se nedostatku finančních prostředků na podpůrná opatření. "Změna vytváří zákonný podklad pro to, aby byly prostředky nárokové," uvedl. Úkolem ministerstva školství bude odůvodnění konkrétní sumy, kterou na to potřebuje.

Vzdělávání v různorodých kolektivech je zásadní pro odstranění současných nerovností, kdy jsou školní výsledky dítěte silně závislé na rodinném zázemí. Nemusí ale stačit jen vyšší podpora začleňování dětí s různými handicapy. Proti společnému vzdělávání jdou totiž víceletá gymnázia i takzvané výběrové základní školy. "Problém opatření na snižování nerovností je v tom, že musejí být komplexní. Začali jsme na spodním konci, ale horní konec jsme nechali otevřený," řekla Straková. Uznala, že na debatu o případném rušení víceletých gymnázií není vhodná doba.